Před dvěma lety v létě jsme si s manželem a synem vyjeli do Kašperských hor do místa, kterému se říká Modrava. Potkalo nás tam něco neskutečného. Bylo tam krásně, malý rodinný hotel obklopený přírodou, z terasy jsme se dívali na říčku Vydru. Zkrátka idylka. Přesto jsme měli problém. Byl to pecivál Seděli jsme už druhý…

Uvěřila jsem anonymnímu dopisu a připravila se o životní štěstí. V mládí mívá člověk horkou hlavu a různé nečekané situace, kterého potkají, řeší příliš překotně. Vím, o čem píšu, protože mně samotné se to stalo a dodnes toho lituji. Zatmělo se mi před očima Nikdy jsem nešla pro rázné řešení daleko, nebyla jsem z těch,…

Bylo mi jednačtyřicet, když jsem se dozvěděla, že mám rakovinu prsu. Nádor, který mi lékaři diagnostikovali, patřil mezi ty agresivnější a rychle se rozrůstal. Samozřejmě jsem věděla, že existuje rakovina, a dokonce jsem znala i pár lidí, kteří jí onemocněli. Ale nikdy by mě nenapadlo, že se něco takového může přihodit i mně. Dlouho jsem…

Chtěla jsem si zkrátit cestu přes les. Déšť mě vehnal do opuštěného stavení. Nebyla jsem však sama, kdo se tam před nečasem ukryl. Nebylo to poprvé, co jsem si krátila cestu přes opuštěnou samotu ve chvíli, kdy mi ujel autobus. Většina z místních to tak dělala, a to nejen ve dne, ale i v noci….

Ovlivňuje skutečně postavení planet náš život i naši smrt? Já a moje sestra Ivana jsme byly dvě naprosto rozdílné osobnosti. Zatímco ke mně vždycky tak nějak patřil zdravý rozum a držení se „při zemi“, Ivana byla schopná nadchnout se pro každé dobrodružství nebo neznámou věc. Kvůli hvězdám se i rozvedla K mnoha zájmům mé sestry…

Máme dvě dcery, starší Danu a mladší Milušku. Miluška je naše sluníčko, milá, hodná a poslušná. S Danou to bylo vždycky těžší, měla svou hlavu a vždy si tvrdě prosazovala svou. Prostě povahově naprosto rozdílné děti, ale máme samozřejmě rádi obě. Jen jsme ke každé museli mít jiný přístup. Rozdílné povahy Než bylo Daně sedmnáct…

Jedna podzimní návštěva u otcova hrobu skončila setkáním s přízrakem. Stalo se mi to už před řadou let, ale dodnes se při vzpomínce na ten hrůzný zážitek zachvěji strachem. V té době už jsem neměla ani jednoho z rodičů. Patřila jsem bohužel k těm dětem, které trpěly tím, že vyrůstaly v neúplné rodině. Pamatuji si,…

Udivilo mě, když začal manžel chodit dobrovolně nakupovat a vynášet koš. Nenapadlo mě, že by za tím mohla být nevěra. Pomoc v domácnosti nebyla jeho silnou stránkou, spíš tou nejslabší. Raději kutil a montoval, než aby dal nádobí do myčky, nebo přinesl těžký nákup. Když mi nabídnul pomoc a ještě se u toho mile usmíval,…

Stále jsem čekala, až mi v obchodě zlevní moje vytoužené boty. Nedočkala jsem se. Zlevnili snad úplně všechno, jen ty krásné lodičky ne! Udělala jsem to sama! Stále jsem je chodila okukovat. Boty mých snů! Lesklé, červené a na vysokém podpatku. Vystavené na kulatém podstavci přímo uprostřed prodejny. Voněly novotou a kvalitní kůží. „Nechcete si…

Dlouho jsem byla sama. Nakonec jsem se rozhodla pro jeden z nejvážnějších životních kroků a opět jsem zamířila do manželského přístavu. Tentokrát ale přišlo zklamání mnohem rychleji. Před lety mi jeden kolega daroval dvě perníková srdíčka. Dojalo mě to, protože za třináct let mého vdovského stavu mi takovouto pozornost nikdo neprojevil. Od té doby jsme…