Zoufalí lidé prý dělají zoufalé činy. Lenka, moje sestřenice, bohužel patří mezi ně. Byla to vždycky hodná a obětavá holka. Koho měla ráda, pro toho by udělala zřejmě cokoli. Svého syna bezmezně milovala. Vdávala se ve dvaceti za pětatřicátníka očividně životem protřelého. Zakoukala se do něj na Anenské zábavě a do švestek byla těhotná a…

S přítelem Petrem jsme si udělali výlet k našim německým sousedům. Jakmile jsme překročili hranice, snesla se podivná mlha. Došlo k tomu na začátku minulého roku. Byla polovina ledna a my jsme vyrazili na chalupu našich známých do Horní Blatné – vesnice ležící nedaleko hranic s Německem. Těšili jsme se na to, jak si užijeme…

Mladí se o miminko snažili spoustu let. A když se věc konečně má podařit, zkazí ten zázrak nevěra Jarčina přítele. Jsem zoufalá a dcera brečí. Moje jediná dcera Jaroslava je v jiném stavu. Už bude co nevidět rodit a já se moc těším na miminko. Jenomže to těšení má jeden podstatný háček. Tatínek dítěte je…

Někdy nemusí být překážkou nadějného vztahu partner sám, ale někdo z jeho blízkého okolí. Rozvedla jsem se v pětačtyřiceti letech a rozhodně jsem nechtěla do konce života zůstat sama. Někoho najít ovšem nebylo tak snadné. K novému vztahu jsem se dlouho odhodlávala. Poučena z neúspěšného manželství jsem podvědomě na každém partnerovi hledala nejprve jeho chyby….

Karty, pokud je někdo umí správně vyložit, vždycky odhalí pravdu. A na nás je, jak se s ní dokážeme vyrovnat. Prostřednictvím tajemných sil se někdy dozvíme věci, které bychom radši ani nevěděli! Po pětadvacetiletém spokojeném manželství, během kterého jsme s Jaromírem neprošli žádnou velkou krizí, jsem si připadala jako spokojená žena. Věděla jsem, že ne…

U mé postele stála žena v dlouhých černých šatech se šátkem na hlavě. Vlídně se na mě usmívala a střežila můj klidný spánek. Byla jsem malá holčička. Protože se mamince tehdy narodila moje sestra, dala mě pohlídat švagrové – mojí tetě. Bydlela se svou rodinou v malém domku s dvorkem, na kterém pobíhala všelijaká havěť…

Nerozhodla jsem se stát „pečovatelkou“ ze zištných důvodů, ale myslím si, že za to dlouholeté posluhování mámě a hlavně jejímu muži bych něco dostat měla. Zatím to tak nevypadá. S Jaromírem se znám od dětství. Stal se mým druhým tátou, když mi bylo deset a rodiče se rozvedli. S mým skutečným otcem jsem se stále…

Od doby, kdy Eliška dospívala, jsem se těšila na vnoučátka. Vlastně jsem se na ně těšila už od mládí snad víc než na svoje děti. Role babičky se mi vždycky líbila. Děti už vám odrostou, ale můžete se potěšit s miminky, strávit s nimi víkend, týden, prázdniny a zase je vrátíte. Zodpovědnost mají rodiče, takže…

Je to právě dvaadvacet let, co mi zemřela maminka. Bylo mi třicet čtyři a bylo to to nejhorší, co mě mohlo potkat. Nejlepší máma a člověk na světě. Ale to co v posledních měsících svého života prožívala, bych nepřála nikomu. Bylo těžké se o ni starat. Vidět, jak trpí a nemoct udělat nic, co by…

Dvacet let jsem si žila jako v bavlnce. O nic se nestarala, nic nezařizovala ani neřešila. Potom přišel rozvod a já se ocitla na úplném dně! Dvacet let společného života mi připadalo jako hezký sen. Užívala jsme si luxusu a nicnedělání. Vážně! Můj manžel byl totiž dědicem několika domů v Praze. Přestal pracovat a začal…