Dobré skutky za nás občas splní nadpřirozené síly. Něco podobného asi zažili mnozí z vás: takzvané řetězové psaní nebo v dnešní době mail. Když ho pošlete dál, splní se vám nějaké přání, když ne, čeká vás nějaká katastrofa. Vzpomněla jsem si na to, když mi poštou přišla obálka bez zpáteční adresy. Chtěla jsem ji vyhodit…

Možná existují místa nebo chvíle, kdy se dá propojit minulost a přítomnost. Tento příběh se opravdu stal, i když ho ani mně, ani mému staršímu bratrovi Bořkovi nikdo nechce věřit. Vyrůstali jsme na venkově a naši měli docela slušné malé hospodářství. Vídat denně kočky, psy, králíky, slepice a dokonce i kozu tak pro nás bylo…

Nikdy bych nevěřila, že bych mohla být magnetem pro duše mrtvých. Přesto jsem v sobě jednoho ducha nosila několik dlouhých let… Dozvěděla jsem se to čirou náhodou, když mi bylo patnáct let, a přijela k nám na návštěvu Antonie – matčina sestřenice z druhého kolene, které se již řadu let zabývala spiritualitou a tajně dělala…

Už když jsem Míšu čekala bylo jasné, že bude jedináček. Měla jsem zdravotní problémy, které znamenaly, že i když se mi podaří dítě donosit, na další budeme muset zapomenout. Nakonec jsem po porodu přišla o dělohu. Míša byla chytrá, hezká a ostatní děti ji měly rády. Oblíbená byla na základní škole, na střední a přátele…

Byla jsem sama, opuštěná a nešťastná. Potom jsem na staré gramofonové desce našla jména mých kamarádek z mládí a začala je hledat. Díky nim jsem našla novou rodinu a štěstí. Po smrti manžela jsem zůstala úplně sama. Děti jsme neměli a žili jeden pro druhého. Když můj muž onemocněl, nehnula jsem se od něho na…

Člověk se nemá dohadovat kvůli malichernostem a rozcházet ve zlém. Nikdy totiž nevíte, jestli to nejsou vaše poslední společné chvilky. Moje moudrá maminka vždycky říkávala, že i když se večer pohádáme, ráno bychom se měli rozejít do práce či do školy v dobrém.To kdybychom se třeba domů už večer jeden z nás nevrátil? Přiznávám, nebrala…

Dušičkový čas jsem neměla nikdy ráda. Teď ho ale přímo nesnáším. Zjistila jsem totiž, že vnuk v tu dobu krade na hřbitovech. Letos jsem se na hřbitov vypravila po dlouhé době sama. Vždycky mě doprovázela dcera nebo vnuk Petr.Dcera ale tentokrát ležela v nemocnici po operaci a můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu…

Prosadila jsem si svou a teprve postupně zjišťovala, že jsem neměla pravdu. Jak se říká, není na světě člověk ten, který by se zalíbil lidem všem. Poznala jsem to, když jsem se zamilovala do Vojtěcha a představila ho rodičům. V té chvíli jsem netušila, že ho nikdy jako zetě nepřijmou. Dělal to nenápadně Mrzelo mě…

V domě, kde jsem vyrůstala, se děly divné věci. Bylo to ale vždy jiné – bez ohledu na můj věk. Hračky se samy spouštěly a stín mi škrábal nehty na dveře. Začalo to v době, kdy jsem chodila do čtvrté třídy.Byla jsem už dost velká, a nemusela chodit po škole k babičce, aby mě hlídala….

Svoji nejlepší kamarádku jsem měla ráda jako vlastní sestru a udělal bych pro ni cokoli na světě. Ale jen do chvíle, kdy mi začala svádět šťastně ženatého syna! Vždycky jsem se ráda kamarádila s mladšími lidmi, než jsem byla já. Moje vrstevnice mluvily jen o nemocech, nebo o tom, jak mají malý důchod, případně o…