Můj život s manželem se stal stereotypním a já ho chtěla trochu vyprovokovat. Nevyplatilo se mi to.

Tenkrát před dvaceti lety jsem si myslela, že změním svůj život k lepšímu. Dnes na svůj omyl vzpomínám už jen se smutkem. Za Lukáše jsem byla provdaná dvacet let. Všechno bylo v pohodě, možná až moc.

Manželský život mi připadal nudný a stereotypní. Často jsem si myslela, že Lukáš je se mnou vlastně už jen z povinnosti. Chtěla jsem to napravit a trochu manžela vyprovokovat.

Měla jsem svůj plán

Vymyslela jsem si plán, který mi připadal nevinný a zajímavý. Zkusím předstírat, že jsem si našla milence a vzbudím tak znovu Lukášův zájem o mě. On se mi pak bude konečně věnovat víc než dosud a uvědomí si, co pro něho znamenám. Zasvětila jsem do toho kamarádku Andreu.

Ta nejprve bude Lukášovi „našeptávat“ a potom mi poskytne alibi a dosvědčí, že šlo jen o provokaci. Do uskutečnění plánu jsem se pustila ihned. Skládal se z různých narážek, podezřelých hovorů na mobil – kdy mi volala pochopitelně Andrea – nebo nových módních doplňků.

Lukáš si toho samozřejmě brzy všiml, jak jsem předpokládala. Znala jsem ho za ty roky dobře. Věděla jsem, že má i žárlivé sklony, pokud je nějak dotčeno jeho ego.

Reakce byla nečekaná!

Můj plán měl bohužel slabé místo, které jsem si včas neuvědomila. Lukáš si dobře uvědomoval, co se děje, ale nedostavila se reakce, jakou jsem očekávala. Prostě to se mnou neřešil. Vzal to úplně jinak, než jsem si představovala. Za moji domnělou nevěru se mi pomstil po svém: našel si milenku.

Ta byla bohužel skutečná na rozdíl od mého vymyšleného milence. Jednoho dne mi Lukáš řekl, že se chce rozvést a odchází z domova. Nedovolil mi ani, abych se nějak obhajovala. Ačkoliv jsem se snažila do záchrany manželství zapojit ještě Andreu, nepomohlo to.

Dnes už je mi jasné, že jsem tenkrát udělala největší chybu svého života. Kdybych si o našich problémech promluvila s manželem přímo, mohli jsme dodnes být spolu. Tím, že jsem zvolila dětinskou hru za jeho zády, jsem se sama potrestala.

Dana L. (62), Jihlava