Jak poznat infarkt a co dělat?

Infarktů vloni hodně přibylo, což pravděpodobně souvisí se zanedbáním prevence kvůli pandemii covidu. Nejčastější příčinou úmrtí dospělých je srdeční infarkt a kardiovaskulární onemocnění. Včasné přivolání nemoci může zachránit život.


Strach si vybral krutou daň

U nás je systém péče o pacienty se srdečním infarktem na špičkové úrovni. Bohužel pandemie do něj dramaticky zasáhla. Lidé se báli chodit na preventivní prohlídky a do přetížených nemocnic vůbec, často přicházeli k lékaři s odstupem několika dnů od vzniku potíží, což stálo život i dost lidí s infarktem.

Při záchraně života při akutním infarktu hraje zásadní roli čas. Ten rozhoduje nejen o životě a smrti člověka, ale i o kvalitě jeho dalšího života. Neléčený srdeční infarkt s sebou nese riziko úmrtí až u 30 % případů.

Máte-li podezření na infarkt, ihned volejte záchranku.

Komu infarkt hrozí?

Průměrný věk pacientů s infarktem je kolem 63 let a ve věku do 70 let postihuje více muže. Ženám pak více hrozí ve věku nad 70 let, kdy ztrácejí ochranu ženského hormonu estrogenu. Nezřídka ale infarkt postihne i velmi mladé muže i ženy, pokud se jedná o kuřáky, osoby s těžkou poruchou metabolismu tuků, diabetem, hypertenzí, obezitou nebo v neustálém stresu.


Infarkt stále častěji postihuje i mladé lidi.

Jak poznat, že jde o infarkt

Mezi typické příznaky patří bolest na hrudi, kterou pacienti popisují jako pálení nebo svírání za hrudní kostí, a může se také šířit různými směry. Někdy se jako první projev infarktu objeví dušnost, náhlá ztráta vědomí nebo silné zažívací obtíže. U pacientů vyššího věku, žen a diabetiků mohou infarkt provázet pouze tyto méně typické obtíže.


Jak postupovat při první pomoci


Pokud typická bolest trvá více než 10 minut, měli bychom okamžitě vytočit záchrannou službu, tedy číslo 155. Okamžitá pomoc zvyšuje šanci nejen na přežití, ale i pozdější život bez závažných následků.

reklama
reklama

Komentáře