Strážní andělé mají své způsoby, jak zasáhnout v případě potřeby.
Věřím na dobré anděly a síly, které lidem pomáhají. To, že je nevidíme a nevíme o nich, neznamená, že neexistují. Vysvětluji si tím i příhodu, která se mi stala před třemi lety.
Byla to neznámá adresa
Tehdy byla studená zimní noc a já jsem byla doma sama. Syn už dávno žil svým vlastním životem a manžel jezdil hodně na služební cesty. Probudila jsem se uprostřed noci, což se mi zase tak často nestávalo. Podívala jsem se na digitální budík.
Ukazoval půl jedné. Pohled mi padl i na okno. Tam jsem spatřila podivný úkaz. Okno bylo zamlžené a na skle jsem viděla nějaký nápis, který byl díky pouličnímu osvětlení jasně čitelný. Vstala jsem a šla se podívat blíž, protože jsem nikdy nic takového předtím v životě nezažila.
Bylo jasné, že se jedná o nějakou adresu, tedy přesně řečeno ulici a číslo domu. Ve chvíli, kdy jsem nápis přečetla, začal se vytrácet a pak zmizel úplně. Nedovedla jsem si to vysvětlit. Druhý den, kdy jsem opět byla doma sama, se všechno opakovalo. Ten nápis byl v obou případech stejný.
Přišla jsem v pravý čas!
Zvědavost mě přinutila zjistit si, co je to za adresu. Jednalo se o ulici na druhém konci Brna, v předměstské části. Odpoledne jsem se tam vypravila. Nevěděla jsem, co mám čekat. Objevila jsem malý domek v původní staré zástavbě. Zazvonila jsem, ale nic se nedělo.
Z protějšího domu na mě zavolal nějaký muž, jestli hledám starého pana Morávka. Prý už ho už dlouho neviděli. Chvíli jsem přemýšlela, co mám dělat a pak mě napadlo, abych se podívala dovnitř oknem. Toho obyvatele domku jsem spatřila ležet na podlaze.
Viděla jsem, že dýchá. Zavolala jsem sanitku. Pana Morávka odvezli, naštěstí živého, ale ukázalo se, že tam ležel bezvládně už dva dny. Já jsem mu zachránila život. Netuším, proč si k tomu dobré síly vybraly právě mě, ale jsem ráda, že to takhle dopadlo!
Zdena L.. (56), Brno
