Dcera spálila mosty mezi námi

Není tak těžké v životě někdy šlápnout vedle. Mnohem těžší je si to přiznat. Když to člověk dokáže, měl by dostat druhou šanci.

Letadlo se hladce vzneslo nad ranvej a já i Eliška, jsme ulehčeně polkly. Usmála jsem se. Je po mně, také nesnáší cesty letadlem. Ale na naši společnou dovolenou na Maledivy to ani jinak nešlo. Však to přežijeme. Vždyť už jsme toho spolu tolik zažily. A mnohem horšího.

Také vás může zajímat ...

Rozvod byl první impulz

Eliška nebyla nikdy zrovna andílek. Od malička to bylo divoké a trochu vzpurné dítě. Ale vše se definitivně pokazilo až poté, co jsme se s manželem rozvedli. On odešel ke své nové rodině a já zůstala sama s dospívající dcerou.

Situace se mi ale brzy vymkla z rukou. Byla jsem tehdy zcela paralyzovaná zradou manžela. Litovala jsem sama sebe a moc si nevšímala toho, co dělá Eliška. Když se začala potulovat a chodit domů čím dál tím méně a pozdě v noci, začaly mezi námi velké konflikty.

Práskla dveřmi a odešla

Po jedné takové hádce, dcera práskla dveřmi a zmizela. Ne na noc, ne na týden, ale hned na několik let. Nebyla šance, jak ji najít. Pálila za sebou všechny mosty. Byla už plnoletá, nemohla jsem ji nechat hledat policií.

Neuspěl však ani soukromý detektiv. Eliška byla bůhví kde a já o ní vůbec nevěděla celých osm let.

Jedna smska vše změnila

Když mi pípnul mobil, nejprve jsem tomu ani nechtěla věřit, že mi skutečně píše moje dcera. Zpráva nebyla moc dlouhá, ale vyplývalo z ní, že by se se mnou Eliška ráda sešla. Zmocnily se mě smíšené pocity.

Velký nával radosti a zároveň obavy. Co chce, jaká dnes je. Na schůzku jsem ale samozřejmě přikývla. Přišla na ni dospělá, mladá žena, kterou bych ani nepoznala.

Řekla mi úplně všechno

Po naší první, poněkud rozpačité schůzce, jsme se znovu setkaly u Elišky v bytě. V malé, útulné garsonce. Byla na ni moc pyšná, stejně jako na to, že má nyní dobré zaměstnání u jedné kosmetické firmy.

Jezdí často do zahraničí, kam před lety odjela. Blya tam tři roky a konečně se dokázala postavit zpátky na nohy. Řekla mi o sobě všechno. Přiznala i to, že po svém útěku z domu, skončila na ulici. A také to, že se nějaký čas živila prostitucí.

Přiznat se, je správné

Takové věci se matce těžko poslouchají. Ale přesto obdivuju Eliščinu odvahu, se kterou mi všechno řekla. Dělala sice hrozné věci, ale určitě pro ni nebylo snadné si to přiznat a pak se s tím svěřit ještě mě.

Rozhodně nás to nerozdělilo. Naopak. Její otevřenost mě dojala a pomohla mi, pochopit její duši. Chvíli to trvalo, než jsme k sobě našly cestu. Dobrý začátek byl už ten, že jsem dceři nic nevyčítala. Nechtěla jsem ji zase odradit.

Nevyčítat těch dlouhých osm let bylo jedno, ale překousnout všechno, co dcera během té doby dělala, bylo hrozně těžké.

Našly jsme cestu zpět

Nakonec jsem ale pochopila, že je možné udělat i hroznou životní chybu. Důležité je, umět se z ní pouřit s zkusit to znovu. Dceři jsem odpustila a náš restart začíná na společné dovolené snů.

Tahle dovolená nás sice přijde draho, ale rozhodně se nám vyplatí. Dvě dospělé ženy, které dokázaly pochopit jedna druhou. Co víc si přát. Doufám, že už to tak bude napořád. Už tomu začínám věřit.

Milena H. (58), Plzeň

Časopis, který by vás mohl zajímat

Moje chvilka pohody

Moje chvilka pohody je týdeník určený čtenářkám „pohodářkám“, které berou život s nadhledem, shovívavostí, humorem i pochopením. Na své si přijdou všechny, které zajímají osudy jiných žen i známých osobností. Na nové číslo se můžete těšit každý čtvrtek.

Komentáře

...