Říká se, že někdo byl ve špatnou dobu na špatném místě. Proč ale zrovna naše Tereza? Ani po deseti letech to nedokážu pochopit.
Byl krásný letní den. Seděli jsme s manželem na naší malé zahrádce a pochutnávali si na rybízovém koláči. Opravdu se mi povedl. Upeču ještě jeden na víkend, až k nám přijede dcera Tereza s rodinou. Náš malý vnouček Pavlík koláče přímo zbožňuje.
A také mi s chutí pomáhá na zahrádce. Určitě bude chtít sám otrhat zbytek rybízu. Proto jsem ho také nesklidila všechen. Zapila jsem koláč ještě vlažnou kávou a uslyšela skřípění brzd před naší brankou.
Strašlivý šok
Kdo by to mohl být? Nikoho jsme nečekali. Byl teprve čtvrtek a naši měli přijet až zítra večer. To už jsme ale s manželem viděli, jak k nám cestičkou mezi rybízovými keři jde náš zeťák Luděk.
Bypadal hrozně a my oba hned věděli, že se muselo stát něco strašného. Pavlík! Tereza! Můj jindy dost odtažitý zeť se mi vrhl do náruče a začal usedavě plakat. Šly na mě mdloby, ale musela jsem udržet to třesoucí se mužské tělo. Bála jsem se, že Luděk každou chvíli zkolabuje.
Zemřela rychle
Teprve po delší době se Luděk natolik dal dohromady, že nám byl schopen říct, co se vlastně stalo. Tereza dnes ráno šla do nákupního centra. Do práce měla jít až kolem poledního, tak chtěla něco nakopupit na víkend, až k nám pojedou.
Těsně před vchodem do centra ji náhle napadl nějaký chlap. Jen tak, bez varování. Několikrát ji bodl nožem a pak utekl. Bohužel bodl tak nešťastně, že Tereza na místě zemřela ještě před příjezdem sanitky.
Chlapa brzy chytli
Toho vraha brzy chytli. Nikdo, zprvu ani policie netušili, proč to udělal. Napadnout cizí ženu, ráno před nákupním centrem? Když ho ale dopadli, byl ještě zfetovaný. Vůbec mu nešlo o naši dceru, o její peníze.
Nikdy dřív ji neviděl a neměl s ní nevyřízené účty. Prostě jen měl jeden ze svých záchvatů, kdy kolem sebe viděl samé nepřátele. Šílenec, který bodal bezhlavě kolem sebe.
Manžel se zhroutil
Ta zpráva, kterou nám Luděk přijel říct byla tak děsivá, že ji manžel neunesl. Po pár minutách ho odvážela sanitka s infarktem do nemocnice. Já si ale řekla, že musím vydržet- Za každou cenu.
Nemůžu se přece zhroutit. Je tu náš malý Pavlík. Toho zatím hlídala Terezčina sousedka. Zabalila jsem rychle zbytek koláče a nasedla k Luďkovi do vozu. Postarám se o všechny a všechno. Tahle myšlenka mě držela nad vodou. Jen se nesesypat. Jen se nesesypat. Opakovala jsem si stále dokola.
Zvládáme to, ale bolí to
Manžel se nakonec z infarktu vylízal téměř bez následků. Vysvětlit malému Pavlíkovi, kam zmizela maminka, bylo mnohem horší. Nemohl to chudinka dlouho pochopit. Nějaký čas zůstal u nás a my s manželem jsme se ho snažili přivést na jiné myšlenky.
Jen díky němu jsme ty první měsíce a roky zvládali tu strašlivou bolest a prázdnotu, která tu po naší dceři zůstala.
Pavlův nový život
Po čase si Pavlíkův táta našel přítelkyni. Všichni jsme mu to moc přáli. Je to milá paní, která se nesnaží nijak násilně dělat Pavlovi náhradní maminku. Ani by to nešlo. Pavel už pomalu dospívá v dospělého chlapce a na svou maminku nikdy nezapomene. Stejně jako my všichni.
Hana D. (67), Moravský Krumlov
