Byl slavný, bohatý, talentovaný. Bydlel v luxusní vile, měl krásnou ženu, malého syna. Přesto spáchal sebevraždu.
Když hovořil hudební skladatel Karel Svoboda (†68) o dětství, říkával, že prošel tvrdou výchovou. Dodával, že láska v rodině nechyběla. Tatínek byl vídeňský Čech, stará škola, svým rodičům byl zvyklý ještě vykat.
Vrať se tam a nedej se!
Otec byl tedy elegantní a slušný člověk, který syna vychovával k úctě k druhým. Maminka byla podle Karlových slov nekompromisní, proto si hoch zvykl nelitovat se a nestěžovat si, když se mu ve škole něco stalo, když měl s tím či oním spolužákem drobný konflikt. Kdykoli se matce svěřil, řekla mu: „Vrať se tam a nedej se.“ Rodiče z něho chtěli mít zubaře, on však ze studia stomatologie na Univerzitě Karlově zběhl. Žil hudbou.
Kapka štěstí
Nejkrásnější a zřejmě opravdu jediné šťastné období jeho života odstartovalo počátkem šedesátých let, poté co založil skupinu Mefisto. Mohl tvořit pro nejlepší zpěváky, společenská atmosféra byla přímo nabitá radostí ze života a nadějemi. V roce 1968 složil hit Lady Carneval, s níž Karel Gott (78) uchvátil celý svět na festivalu v brazilském Riu de Janeiru, a oba Karly znal náhle celý svět. Dařilo se mu i v soukromí, oženil se se svou krásnou přítelkyní Hanou Bohatovou, které přátelé přezdívali Šiška, narodila se dcera, potom syn, vila v Jevanech se proměnila v soukromý ráj.
Zoufalství a beznaděj
Písně Lady Carneval, Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš, Stín katedrál, Hej, hej, baby, Yvetta, Čau, lásko, Jsi můj pán a další slavné hity se hrály a dodnes hrají po celé Evropě. Jejich autorovi se však dramaticky změnil život počátkem devadesátých let. Jeho krásné ženě lékaři neuměli pomoci, a když v roce 1993 zemřela na rakovinu, zůstal Svoboda najednou sám. Jeho duši poprvé zachvátilo zoufalství, stesk a beznaděj, z nichž se ale dokázal vypsat. Temné hloubky a dramatické zvraty se jasně promítají v jeho hudbě z tehdejšího období. Zrodil se první původní český muzikál Dracula, který na podzim roku 1995 sklidil fenomenální úspěch a odstartoval novou éru české jevištní tvorby.
Osudová žena
A do skladatelova života vstoupila osudová žena. Jmenovala se Vendula Horová (45), dvaadvacetiletá začínající modelka. Dostala za úkol přinést žijící legendě kávu, ale zhostila se toho s takovou trémou, že umělce polila od hlavy k patě. Tak se seznámili. Karel Svoboda, který v té době působil jako živá mrtvola, najednou k úžasu svých nejbližších ožil. Vzali se, Karlovo okolí však Vendulu Svobodovou nepřijalo. Ve srovnání se vzdělanou Šiškou neměla divoká, mladá holka v očích o dvě desetiletí starších přátel šanci obstát. Považovali ji za zlatokopku, které jde jenom o peníze a pohodlný život. A tak se štěstí uzavřelo za zdmi Svobodovy vily. Ještě na malou chvíli nabralo dech, když si manželé v roce 1996 přivezli z porodnice dceru Klárku (†4). Pak opět tvrdě zaúřadoval osud, protože u ní lékaři diagnostikovali leukemii.
Proč to udělal?
Tohle už bylo na jednoho člověka příliš. Skladatel začal podléhat těžkým depresím, nedokázal o té hrůze s nikým mluvit. Na lepší časy se blýskalo díky narození syna Jakuba (12). Krátce to vypadalo na idylu, spali s maličkým v manželské posteli, drželi ho za ruku a domnívali se, že vše zlé mají za sebou. Proč to tedy skladatel udělal? Proč jej našli v lednu 2007 na zahradě s prostřelenou hlavou? Proč nemyslel na syna? Na tyto otázky neexistují odpovědi, skladatel byl tvrdý k sobě i k jiným, nebyl zvyklý naříkat a svěřovat se, ba ani vlastní ženě. Když se ho krátce před smrtí ptali, co plánuje do budoucna, odvětil: „Plánuji pořád. Je nám tady určeno být jen nějakou dobu, záleží jen na nás, jak si to užijeme. Těším se z obyčejných věcí, jako je tráva, voda, les. Někde se dobře najím, dám si kafe nebo třeba panáka a koukám na lidi, jako to dělají staří dědci v Itálii.“
