Přestože na konci války zažila, i když jako maličká, bombardování rodných Budějovic, vzpomíná Marta (75) na své dětství velmi ráda. Právě v tomto období ji učarovala příroda a zvířata. Tatínek pracoval jako lékař-internista, maminka byla v domácnosti. Jako děvče z nóbl rodiny byla Marta nucena chodit do hudební školy a učit se hře na klavír, což nenáviděla. Protestovala natolik, že si vynutila, že lekce klavíru ustanou. Ráda četla a ještě raději sportovala, hrála tenis, zároveň zcela propadla krasobruslení a jízdě na koni. Rodina se později přestěhovala do Poděbrad, kde Marta vystudovala gymnázium. Vysněnou lékařskou fakultu ovšem studovat nemohla, neboť rodina byla komunisty označena za buržoazní.
Nesměla ani studovat
Pracovala ve sklárnách, ale už se věnovala hudbě, její talent jako by si sám hledal cestu. Zpívala s místním lázeňským orchestrem a zároveň s taneční kapelou na takzvaných čajích, což už je dnes pojem jen pro pamětníky. Přes pardubické a plzeňské divadlo se rychle dostala do Rokoka a to už byla v Praze. Psal se rok 1964. A pak už to šlo rychle. Vznikl nezapomenutelný hit Loudá se půlměsíc, s Helenou Vondráčkovou (71) nazpívala Oh, baby, baby, v roce 1967 zvítězila v anketě Zlatý slavík. Získala celkem tři, ale toho posledního si už veřejně nepřevzala, zakázali jí to. Za úspěch a za tu trochu štěstí Kubišová draze zaplatila a platila nejen v profesním, ale i v soukromém životě. Co se mužů týká, jako dívka z maloměsta byla ostýchavá a opatrná, vyjádřila se, že do postele jim padala spíš omylem. První manžel, režisér Jan Němec (†79), byl velice svérázný a žít s ním bylo těžké, ne-li nemožné.
S tím vrahem?
Po jedné ostré výměně názorů dokonce vystřílel ze svého auta do stropu Martina bytu svůj monogram. Jen štěstí, že se netrefil i do samotné zpěvačky. Tahle událost vyděsila nejvíc Martinu maminku, která nechápala, proč dcera nepošle toho cholerika k vodě. Říkávala: „To snad není možný! Ty jdeš zase na večeři s tím vrahem?“ Když se brali, byli už oba bez práce. Marta, která odmítla podpořit sovětskou okupaci, nesměla dál pracovat, měla zakázáno zpívat, a proto lepila sáčky na dětské hračky. Jan Němec věděl, že už si jako režisér neškrtne a rozhodl se pro emigraci. Marta však kvůli mamince odejít nechtěla. „Honzovi nakonec nic jiného nezbylo, tady by ho stoprocentně zlikvidovali, takže on musel odejít,“ míní zpěvačka a jen tak mimochodem vzpomíná, jak režisér poslal tehdejšímu prezidentovi telegram, v němž hlavu socialistického státu poslal... však víte kam. Pod tíhou událostí a vzhledem k obrovskému tlaku, který na ni doléhal, přišla zpěvačka v osmém měsíci o dítě a dvakrát se ocitla ve stavu klinické smrti. Poté se její manželství definitivně rozpadlo. O manželské štěstí, které jí ale evidentně nebylo souzeno, se pokusila ještě jednou. Opět si vybrala režiséra a opět Jana, tentokrát Moravce (75). Manželství trvalo sedm let, narodila se dcera Kateřina (37). Nicméně ani v tomto vztahu nebylo možné vydržet se zdravým rozumem.
Modlitba pro ni
„Už když jsme spolu chodili, měl můj partner nějaké bokovky, ale to mi samozřejmě vymluvil,“ podotýká. Jenomže několik let poté, co se vzali, Martě někdo zavolal a gratuloval jí k tomu, že její Kateřina má sestřičku. „Myslela jsem, že je to hloupý vtip, ale nebyl,“ komentuje to majitelka nezapomenutelného altu. Byla hrdá. Půjčila si od maminky čtyři stovky a zažádala o rozvod. „Měla jsem takové parohy, že bych se s nimi už snad ani nevešla do metra. “Dceru pak vychovávala sama a šíleně se o ni bála, zejména v době, kdy podepsala Chartu 77. Umírala strachy, že Kateřinu unese tajná policie. Doma ji zamykala a venku nespouštěla z očí. Dceři se vůbec nezmínila, že je zpěvačka. Když Kačence jednou babička pustila máminu písničku, kvůli hlubokému hlasu usoudila, že to zpívá chlap. Když přišel listopad 1989, Marta Kubišová se zaslouženě stala jednou z jeho tváří a Modlitba pro Martu písní sametové revoluce, stejně jako během pražského jara v roce 1968.
.
