Umírání není legrace, o čemž se na vlastní kůži přesvědčila Yvetta Blanarovičová. Se životem se loučila jen v Ulici, avšak sama byla překvapená, jaký to mělo vliv na její psychiku.

Byla na dně, připadala si, jako by odcházela do věčných lovišť doopravdy. Její Zdenička trpící Alzheimerovou chorobou se rozhodla dobrovolně odejít ze života.

„Umírat na place není jednoduché. Bylo to hrozně smutné,“ říká herečka. Ještě hůř to nesla její maminka. „Když začala brečet, tak jsem do ní ťukala a říkala jí: Mami, klid, já jsem tady.

Jsem živá a vedle tebe,“ konstatuje Yvetta. Zdeňka měla umřít daleko dřív, ale diváci si ji oblíbili, proto jí scenáristé prodloužili život o rok.