Má kamarádka Jana se zamilovala do zvláštního muže, který ji donutil přerušit veškeré kontakty s rodinou a přáteli. Trvalo tak celých dlouhých třicet let, než jsme se znovu setkaly.
Jsem velmi vděčná za to, že patřím mezi lidi, kteří měli dokonalé dětství. Byla jsem sice jedináček, ale vlastně mě to ani nějak netrápilo. Navíc jsem byla dítě štěstěny a ve škole jsem byla oblíbená, a tak jsem měla i spoustu úžasných kamarádů.
Odstěhovala se a přerušila kontakty
Nejraději jsem pak vzpomínala na gymnázium, kde jsem měla dvě nejlepší kamarádky, Janu a Danu. Byly jsme nerozlučná trojka a každý to o nás věděl. Jenže zatímco s Danou mi kamarádství vydrželo, Jana si po maturitě našla partnera z druhé strany republiky, odstěhovala se za ním a s námi přerušila kontakt.
Skoro se zdálo, že úplně zmizela ze světa. Jediný, koho jsme dokázaly s Danou dohledat, byla její nevlastní sestra, a tak jsme ji kontaktovaly a zeptaly se, co je s Janou. Její odpověď nás naprosto šokovala. Jana se prý už před lety provdala za muže, který ji úplně odřízl od světa.
Prý proto, aby nenarušovala jejich vztah a byla oddaná jejich lásce a pěti dětem. Její sestra nám na ni ale předala kontakt, který sehnala, a řekla, že to můžeme zkusit.
K našemu překvapení Jana telefon vzala, sice byla chvíli v šoku, že to jsme my dvě, ale po chvilce nám řekla, že by se s námi mohla sejít, ale ne na veřejnosti, raději u jedné z nás doma. Nakonec jsem tedy zorganizovala sraz u mě v bytě a čekala, až Dana s Janou dorazí.
Jana dorazila o tři čtvrtě hodiny dřív, s čímž jsem nepočítala, ale samozřejmě jsem ji vzala dovnitř a řekla jí, že na Danu musíme ještě počkat, a začala si s ní povídat.
Nakonec dole zazvonila Dana a já jí jela výtahem z desátého patra otevřít. Když jsme ale přijely nahoru, zůstaly jsme jak opařené. Jana byla pryč a s ní i má šperkovnice se zlatem, notebook a nějaká hotovost.
Šetřila si na útěk od manžela
Vůbec jsem nedokázala pochopit, co se to právě stalo, a zavolala policii. Ta Janu do pár hodin chytila. Nakonec jsme se dozvěděly, že chtěla odejít od svého manžela i s dětmi, ale neměla peníze ani na nájem, a tak se krádežemi snažila něco našetřit.
Strašně mě to bolí, protože vím, že kdyby nám kdysi řekla, co se děje, mohly jsme jí s čímkoli pomoci.
Gábina Ž., 59 let, Ostrava
