Láska mi zaslepila oči a já přišla o peníze!

Zdálo se mi, že prožívám pohádku, jenže bohužel neměla dobrý konec.

Když se žena doopravdy zamiluje, tak bohužel přehlíží i to, že jí někdo jenom využívá. Lidé, kteří mě znali, by do určité doby potvrdili, že jsem velmi rozumná a rozvážná žena.

Měla jsem ráda věci pod kontrolou a jen tak mě nikdo nedoběhl. Jenže pak jsem se rozvedla a po padesátce jsem zůstala sama. Tehdy jsem se bohužel přesvědčila, že osamělost a růžové brýle dovedou člověku úplně zakrýt oči i rozum.

Manželství jsem nezachránila

Vím, že to, co mě potkalo v manželství, se stává spoustě žen. Potkalo to i několik mých kamarádek. Manžel zkrátka chytil druhou mízu a zamiloval se do mladší kolegyně. Bylo to v době, kdy už jsme měli obě děti dospělé a v pracovním procesu. Přišlo to nečekaně a postupovalo to rychle.

Neměla jsem vůbec žádné podezření, takže když mi můj muž jednoho večera prostě oznámil, že odejde, byl to naprostý šok. Snažila jsem se ještě o záchranu manželství bojovat, ale brzy jsem pochopila, že by to bylo marné. Vyčítala jsem svému životnímu partnerovi, že ztratil hlavu a že propadl iluzím.

Jen se mi vysmál. To jsem netušila, že něco podobného potká zanedlouho i mě a že na to dost doplatím. Nejprve jsem vystřídala několik stavů, od zklamání a ponížení přes uraženost až po znovu nalezenou hrdost.

Uvědomila jsem si, že život pro mě rozvodem nekončí. Součástí rozchodu bylo majetkové vypořádání, po kterém jsem na tom byla finančně hodně dobře. Zbývalo jen najít někoho, s kým bych ty peníze mohla utrácet - a kdo by mě měl současně i rád.

Byl skvělý i ve skutečnosti

Myslela jsem si naivně, že najít partnera nebude tak těžké. Brzy jsem zjistila, že pro rozvedenou ženu po padesátce to vážně není snadné. Nehodlala jsem se dávat dohromady s nějakým ženatým mužem jako jeho „bokovka“. Dala jsem si inzerát na internet. Přišlo mi hodně odpovědí a zadané pány jsem hned vyloučila.

Jedna odpověď mě ale zaujala. Dotyčný, který se jmenoval Ota, byl sice o šest let mladší, ale v mém věku už jsem to neřešila. Působil na fotce sympaticky a psal velice kultivovaně a přitom vtipně. Zatímco vůči ostatním odpovídajícím bych si připadala rovnocenně, vůči Otovi jsem měla trochu trému. Bála jsem se, že pro něho nebudu dost dobrá.

Před schůzkou, kterou jsme si dohodli, jsem samozřejmě navštívila kadeřnictví i kosmetický salón, tak aby můj věk nebyl příliš znát.Ani tak jsem nebyla se svým obrazem v zrcadle spokojená. Jenže Ota nic takového neřešil. Od první chvíle byl vynikajícím společníkem, pozorným a současně zábavným. Zkrátka muž, o jakém sní hodně žen.

Měla jsem to čekat

Připadala jsem si vedle Oty jako v pohádce. První schůzku následovala druhá a třetí a já se cítila, jako bych vyhrála v loterii. Zamilovala jsem se tak moc, jak se mi to nepodařilo ani v letech dospívání. Scházeli jsme se čím dál častěji. Brzy jsem byla do vztahu ponořena tak, že bych pro Otu udělala snad cokoliv na světě.

Když se jednou bezděčně zmínil o svých finančních problémech, nepřipadalo mi to vůbec podezřelé. Naopak jsem se sama nabízela, že bych mu je mohla pomoci vyřešit. Hrál si na hrdého chlapa, který nic takového nepotřebuje. O to víc jsem mu pomoc vnucovala. Chovala jsem se způsobem, jaký bych ještě před rokem určitě odsuzovala.

Pomalu jsme začali s Otou mluvit i o svatbě. Tu ohrozila údajná přítelova exekuce. Převedla jsem na jeho účet poměrně vysokou částku s tím, že až problémy vyřeší, bude mi ji pomalu vracet. Jakmile jsem to udělala, stalo se to, co jsem nečekala - i když jsem asi měla. Ota se už neozval.

Zjišťovala jsem postupně, jak moc jsem byla hloupá. Až na policii jsem zjistila, že se jedná o protřelého sňatkového podvodníka - a tak, jako ze mě vytahal peníze už z mnoha žen. Proplakala jsem kvůli tomu spoustu nocí. To, že jsem přišla o velkou finanční částku, mě samozřejmě bolelo, mnohem horší byl však ten pocit zrady a vlastní hlouposti.

Marta N. (50), Opava

Komentáře

reklama