Celý život jsem vlastně čekala a věřila, že ho zase jednou potkám. Když se to stalo, byla jsem v šoku.
Vstoupila jsem do knihovny a zamířila k polici s knihami o historii. Z kabelky jsem vytáhla seznam titulů, které jsem si chtěla vypůjčit a doufala jsem, že tam všechny najdu.
Čtení je totiž moje skutečná vášeň. Jsem už v důchodu, a tak si to užívám. Konečně mám na své knížky opravdu dost času. Najednou jsem měla pocit, že mě někdo pozoruje. Obrátila jsem se tím směrem a celá jsem zkameněla.
Byl to skutečně on!
Na židli u čtenářského stolku seděl postarší, prošedivělý muž. Nebýt jeho očí, nepoznala bych ho asi. Ale ten jeho upřený, zářivý pohled se nedal splést s někým jiným. Byl to on. Můj Kamil. Neviděli jsme se čtyřicet let.
Vypadal už samozřejmě úplně jinak než kdysi, ale ten jeho jiskřivý pohled ho prozradil. Váhavě vstal a udělal první kroky směrem ke mně. Najednou jsem nevěděla, jestli se s ním vlastně chci setkat. Nebo jestli mám raději dělat, že ho neznám. Zasloužil by si to. Po tom všem.
Bláznivě zamilovaná
Když je člověku osmnáct, zamiluje se celkem rychle a snadno. A Kamil byl opravdu okouzlující mladík. Potkali jsme se na diskotéce a zamilovali se. Byla to láska na první pohled.
Byla jsem o tom pevně přesvědčená a láskou celá popletená. Emoce se mnou lomcovaly, celá jsem zářila. Snila jsem už o krásné společné budoucnosti a zdálo se, že Kamil tyto představy sdílí se mnou. Až do chvíle, než jsem otěhotněla.
Dítě teď určitě nechci
Bylo mi skoro dvacet a představa, že budu mít s Kamilem miminko, mě nadchla. Jenže Kamil o dítěti nechtěl ani slyšet. Říkal, že jsme ještě moc mladí a že on studuje a neuživil by nás. Jeho argumenty zněly tak logicky a přesvědčivě. Můj rozum se to snažil pochopit, ale mé srdce ne.
Přesto mě nakonec Kamil přiměl k potratu. Nikdy na ty strašlivé chvíle nezapomenu! Byl to pro mě tak děsivý zážitek, že jsem se nemohla Kamila ani dotknout. Bez sexu on ale nevydržel a odešel k nějaké Zuzaně.
Vše se opakovalo
Našla jsem si dobrou práci a pár přátel. Na Kamila jsem ale zapomenout nedokázala. Pořád jsem ho milovala, i přesto, že jsem se na něj zlobila. Nedokázala jsem mu odpustit, že nechtěl naše dítě a že mě pak zbaběle opustil.
Byl mojí osudovou láskou, ať už se stalo, co se stalo. Jenže zmizel z mého života a já o něm vůbec nic nevěděla. Potkala jsem sice pár zajímavých mužů, ale všechny jsem odmítla. Nechtěla jsem nikoho jiného, než Kamila.
Nečekané setkání
Uběhlo už šest let a já trávila dovolenou s kamarádkou u moře v Bulharsku. A tam jsme se zase potkali. Kamil tam byl s manželkou a dvouletou dcerkou. Jen jsem ho uviděla, znovu ve mně vzplály všechny city.
Byl to hotový gejzír. Hned první den jsme se v noci pomilovali na pláži. Toužila jsem po něm a strašlivě žárlila na jeho roztomilou rodinu. On to ale dokázal zařídit tak, že jsme spolu strávili na dovolené hodně romantických chvilek. Nechápala jsem, jak to vyřešil. Teprve časem jsem pochopila, že s krytím své nevěry měl asi značné zkušenosti.
Vše se opakovalo
Po návratu domů jsme se vídali dál. A já opět otěhotněla. Tentokrát jsem ale byla pevně rozhodnutá dítě si nechat. Bylo mi dvacet šest a o potratu jsem nechtěla ani slyšet. Kamil ovšem zase zbaběle zmizel. Řekl, že dítě se mnou si nemůže dovolit. Že jeho žena je také těhotná a tři děti už je na něj trochu moc.
Přestali jsme se stýkat a já se rozhodla, že se o dítě, až se narodí, postarám sama. Moc jsem se na miminko těšila, i když mi radost kazilo to obrovské zklamání z Kamila.
Nakonec to bylo jinak
Koncem čtvrtého měsíce jsem potratila. Nastaly komplikace a já si v nemocnici poležela dlouhé dva měsíce. Od té doby bylo jasné, že žádné děti už mít v životě nebudu. Byla jsem úplně zničená a všechno mi bylo naprosto jedno. Žila jsem ze dne na den. Zanevřela jsem na všechny chlapy, na sex, na jakýkoli fyzický kontakt.
Byla jsem plná hořkosti a zloby. Trvalo to několik let, než se objevil Mirek. Pracoval u nás v podniku a zdál se být sympatický. O mě jevil zájem už nějaký čas, než jsem si toho vůbec všimla a byla ochotna jít s ním na skleničku.
Chtěla jsem to zkusit
Na radu kamarádky jsem se rozhodla, že zkusím žít „normální“ život a vezmu si Mirka. Nemilovala jsem ho, ale nechtěla jsem už být sama. Vůbec mě nenapadlo se ptát, proč už je dvakrát rozvedený. Měla jsem to ale brzy poznat.
Hned jak jsme spolu začali bydlet, Mirek ukázal svou pravou tvář. Byl to sadista, který mě opakovaně znásilňoval a vyžíval se v nestandardních sexuálních praktikách. Chtěla jsem utéct, ale vyhrožoval mi, že mi to jen tak neprojde. Bála jsem se, protože jsme nevěděla, co tím myslí.
Už nikdy nikdo
Díky mým přátelům se mi nakonec podařilo od Mirka odejít a rozvést se. Od té chvíli jsem si už s žádným mužem nic nezačala. Žila jsem sice samotářský, ale ne osamělý život. A byla jsem celkem spokojená.
Dobrá práce, pár přátel… Až do chvíle, než jsem v knihovně opět potkala Kamila. Co bude dál. Pokud jsem někdy v životě dokázala opravdu milovat, tak jedině jeho. A miluju ho i teď, po těch dlouhých letech.
Miroslava J: (66), Olomouc
