V našem domě jsem se vždycky cítila dobře a bezpečně. Až do jednoho odpoledne, kdy jsem se stala svědkem něčeho nepochopitelného.
Jednou večer, před mnoha lety, se mi stala zvláštní událost. Bylo mi šestnáct let a byla jsem sama doma. Rodiče byli v práci, brácha u kamaráda. Bydleli jsme v malém starém domku na samém konci vesnice. Kolem nás jen louky a les, nejbližší sousedé žili asi tři sta metrů od nás.
Dupot z prvního patra
Bylo kolem čtvrté hodiny odpoledne. Sešla jsem z horního patra dolů do kuchyně nakrmit naše dva kocoury, kteří už netrpělivě čekali na dobrotu. Jakmile jsem se ohnula k miskám, uslyšela jsem z horního patra hrozivý dupot. Znělo to, jakoby se v horním patře honily dvě osoby. Přitom tam nikdo nebyl! Polekalo mě to, a tak jsem se tam chtěla jít podívat.
Cítily kočky nebezpečí?
Když jsem však vyšla z kuchyně, všechno náhle utichlo. Ale poté, co jsem se do kuchyně zase vrátila, hluk a nahánění pokračovalo. Vůbec jsem nerozuměla tomu, co se to děje.
Snažila jsem se té záhadě přijít na kloub, ale marně. Žádné moje teorie nedávaly smyl. Po čase jsem si také všimla, že oba kocouři nahoře vůbec nespí a většinu času tráví dole v přízemí.
Ukrytá krabice
Začala jsem se trošku více zajímat o historii našeho domu. Pátrala jsem v místní knihovně, a pak jsem si vzpomněla na dokumenty, které jsme kdysi po nastěhování našli, když se rodiče rozhodli pro rekonstrukci staré střechy.
Podle dokumentů byl dům postaven ve dvacátých letech minulého století. To hlavní ukrýval starý komín. Byla v něm vytvořena dutina, ve které jsme při demolici našli dřevěnou krabici s papíry a fotkami.
Pátrání v minulosti
Prvním majitelem domu byl německý obchodník, který byl po válce z domu vyhnán. V dokumentech byla i jeho fotka, kompletní informace o něm i jeho rodině, odznaky s hákovými kříži, členství v nějaké z tehdejších organizací.
Nedalo nám to a s bratrem jsme pátrali ještě dál. Ptali jsme po vesnici zdejších lidí, až jsme došli k jedné z nejstarších obyvatelek, paní Novotné, která zde žila od narození a zažila všechny události spojené s druhou světovou válkou.
Jeho duše stále bloudí
Stará paní nám potvrdila, že když do města vpadli Rusové, tak toho dotyčného člověka odtáhli a že je více než pravděpodobné, že ty inkriminující dokumenty do komínu skutečně ukryl. Možná se situace, kdy si pro něj přišli, opakuje stále znova. Nevím, ale jiné vysvětlení pro událost, co jsem zažila, nemám.
Kateřina H. (52), severní Morava
