Soused mi odjakživa kradl ořechy i broskve, co mu ode mě spadly přes plot. Chtěla jsem si to nahradit kaprem, tajně uloveným z jeho jezírka. Netušila jsem, že jsem snědla vzácnou rybku!
Moje pozemky byly odděleny od těch sousedových jen chatrným plotem a nikdy nám to nevadilo. Rodiče se sousedy vycházeli v dobrém a tak jsem neměla důvod předpokládat, že u mě jejich syna to bude jiné.
Bral si, co chtěl
Jenže bylo. Synáček byl tak trochu na prachy, jak se říká, a sklízel mi úrodu, jak to jen šlo. Nestačilo mu sesbírat, co mu spadlo ode mě přes plot, on klátil ovoce, ořechy a dokonce pod plotem tahal ze země česnek.
To mě naštvalo nejvíc. Dá to totiž dost práce, takový česnek vysadit a vypěstovat! Párkrát jsem se s ním kvůli tomu pohádala, ale on si z mého vzteku nic nedělal.
V rybníčku mu plavali kapři
„Vy toho naděláte! A vůbec, jak můžete vědět, že jsem to byl já?“ smál se mi do obličeje, lišák jeden podšitý. Já ale měla plán. Jen co odjede s manželkou na dovolenou, půjdu se mu taky trochu po té jeho zahradě porozhlédnout.
Po vsi se říkalo, že má u domu zahradu v japonském stylu, ale měl ji bokem a já ji nikdy neviděla. Byla jsem moc a moc zvědavá! O prázdninách skutečně soused i s rodinkou odjel. Vlastně odletěl. Jen co se za nimi zaklaply dveře, vyrazila jsem na obhlídku.
A skutečně. Japonská zahrada s vrbičkami, svítilnami a dřevěnými chodníčky byla skrytá za domkem. Překvapením bylo jezírko, v kterém plavali kapři.
Kapr byl dražší než kaviár
Byli sice nějací flekatí, do červena i oranžova, ale co. Na pekáč budou dobří! Popadla jsem síťku položenou hned vedle jezírka a jednoho ulovila. Za hodinku se už linula naším domkem libá vůně smažené ryby.
Skoro jako o Vánocích! Manžel po příchodu z práce nasál vůni a hnal se ke stolu. „Kde jsi koupila kapra?“ ptal se překvapeně. Moje odpověď ho šokovala: „Nekoupila, ukradla. U souseda. Za všechno to ovoce a zeleninu, co ukradl on nám.
Začal na mě řvát, že jsem se zbláznila. Nechápala jsem, co se tak rozčiluje, ale on mi to vysvětlil. Ten kapr byl vzácný a měl cenu skoro 10 tisíc! Tak drahou večeři jsme tedy ještě neměli… Ale byla vážně dobrá!
Marie S. (71), Hustopeče
