Ve snu jsem viděla budoucnost

V dětství a dospívání mě pronásledoval jeden strašlivý sen. Odehrával se na nějaké svatbě, kde jsem většinu lidí neznala a kde došlo k tragické události…

Všichni zděšeně křičeli, když mezi svatebčany na hostině hořel živý člověk. Pokaždé jsem se z toho snu probudila vyděšená, s pocity úzkosti. Neměla jsem tušení, proč se mi to zdá. Později se mi ten sen ještě několikrát opakoval i v dospělosti.

Velkolepá svatba

Měla jsem početnou rodinu. Po dvou synech přišla i dcera. Zatímco ani jeden ze synů se do ženění nehrnul, dcera Jana nás překvapila ještě před svými dvacátými narozeninami. Věděli jsme, že má přítele ze Slovenska, ale nepředpokládali jsme, že si ho bude chtít tak rychle vzít.

Na naši otázku, jestli „musí“, odpověděla záporně a skoro pohoršeně. Byla prostě natolik zamilovaná, že si Mariána vzít chtěla, a tak nás čekal výlet na Slovensko na domluvení veselky. A protože Mariánova rodina hodně uctívala tradice, bylo jasné, že svatba proběhne ve velkém stylu.

S Mariánovými rodiči jsme se domluvili, že si náklady rozdělíme. Musím říct, že jsem cítila dojetí a pýchu, když manžel vedl Janu v kostele k oltáři.

Sen se mi vrátil

Svatební hostina byla opravdu velkolepá, taková, jakou jsem zatím vídala jen ve filmech. Spoustu lidí jsem ani neznala, všichni ale byli velmi srdeční, i když s postupem času se někteří dost „společensky unavili“.

I já jsem toho dost vypila. Ve chvíli, kdy jsem se posadila trochu stranou, abych si srovnala myšlenky v hlavě, to přišlo jako blesk z čistého nebe. Najednou jsem pochopila, že se mi v minulosti vždycky zdálo právě o téhle svatbě!

Došlo k neštěstí

Nevěděla jsem, co mám dělat. Varovat ostatní, aby si dávali pozor na oheň? Bral by mě někdo vážně? Měli by mě za blázna nebo za opilou. Od toho okamžiku, kdy jsem poznala v obraze svého okolí svůj strašný sen z dětství, jsem si už svatbu nedokázala pořádně užívat.

Naštěstí si mě nikdo moc nevšímal a tak jsem druhým náladu nekazila. Vlastně, když se na to zpětně podívám, jsem jenom čekala, jestli se něco stane. Už jsem se chtěla znovu zapojit do svatebního veselí, když se ozvalo vyděšené volání.

Vzápětí jsem spatřila mladou ženu s hořícími šaty. Křičela bolestí a ve zmatku utíkala sem a tam, než padla na zem a než ostatní začali oheň hasit.

Nikomu jsem nic neřekla

Za chvíli přijela přivolaná záchranka a ženu odvezla do nemocnice. Dozvěděla jsem se, jak k tomu došlo. Opilí mladíci polévali nešťastnici proti její vůli alkoholem a pak stačila něčí odhozená cigareta, aby na ní šaty vzplály.

Hostina v té chvíli skončila. Já jsem to prožívala ještě hůř než ostatní. Říkala jsem si v duchu, jestli jsem měla o své předtuše někomu říct. Nedokázala jsem to ale ani zpětně. Měla jsem strach z reakce ostatních.

Popálená žena nakonec přežila, ale s trvalými následky. Já si budu svatbu naší dcery už navždy spojovat s touto tragédií. Nemusím snad dodávat, že onen sen se mi pak už nikdy nezdál.

Šárka T. (61), Znojmo

reklama

Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden

reklama