Naše duše se propojily

Zjistila jsem, že lidé, kteří si jsou blízcí a důvěrně se znají, mohou i na dálku prožívat své pocity smutku a radosti.

Když mi bylo šestnáct let, přestěhovala jsem se s rodiči do hlavního města, kde jsem nastoupila na střední školu. I když jsem do kolektivu ve třídě poměrně zapadla, žádného bližšího kamaráda nebo kamarádku jsem si mezi spolužáky nenašla.

Také vás může zajímat ...

Mým přítelem se stal Patrik, který chodil o ročník výš. Jednou jsem si k němu přisedla ve školní jídelně a začali jsme se spolu bavit. Postupně jsme se začali vídat i mimo školu a náš prvotně kamarádský vztah přerostl v lásku.

Do Patrika jsem byla zamilovaná až po uši. Prožívala jsem s ním hezkou první lásku, která ale neměla moc dlouhé trvání. Patrika přijali na vysokou školu v Plzni, a tak se musel odstěhovat.

Rituál spojení

Než Patrik odjel, poprosil mě, jestli bychom spolu nemohli provést magický obřad. Bála jsem se toho, ale věřila jsem mu a tak jsem souhlasila. Byl to zvláštní zážitek, na jehož konci mi Patrik řekl, že odteď jsme spolu spojeni už navěky.

Tehdy jsem si myslela, že s ním jen cloumají emoce a mluví z něj zamilovanost. Teprve po jeho odjezdu jsem začala objevovat důkazy potvrzující, že ten rituál opravdu funguje.

Četli jsme si myšlenky

Často jsme si volali a tomu druhému řekli, co zrovna čte, čeho se bojí, na co myslí – jako by skutečně byly naše duše propojené v jednu. Nedokázala jsem si to normálně vysvětlit, ale zvykla jsem si na to.

A tak jsem například poznala, kdy se Patrik trápil a kdy měl z něčeho radost, a on totéž vycítil u mě. Vždy, když jsme spolu pak mluvili, jsme si jen potvrdili, že to tak doopravdy je. Asi rok po přestěhování do Plzně se Patrik zamiloval do jiné dívky a i já jsem si později našla známost.

Později se s ní i oženil a já jsem se po letech taky vdala. Patrikovi jsem o své svatbě ani nemusela psát – sám mi zavolal a popřál mi v manželství mnoho štěstí.

Ve snu se rozloučil

Čas utíkal. Po porodu jsem prodělala těžkou nemoc. V té době jsem jasně vnímala, jak mi Patrik posílá na dálku svoji energii a jak ke mně ve snech promlouvá. Hodně mi to pomohlo. Naše vnitřní spojení bylo naším tajemstvím, nikomu jsme o něm neřekli.

Jednoho dne jsem měla hodně živý sen, ve kterém mi Patrik smutně oznamoval, že se přišel rozloučit. Když jsem se probudila, měla jsem v očích slzy. Věděla jsem totiž, že moje první láska už není na tomto světě.

A jeho žena mi to potvrdila – Patrik zemřel den předtím během hromadné nehody.

Michaela L. (49), Praha

Časopis, který by vás mohl zajímat

Moje chvilka pohody

Moje chvilka pohody je týdeník určený čtenářkám „pohodářkám“, které berou život s nadhledem, shovívavostí, humorem i pochopením. Na své si přijdou všechny, které zajímají osudy jiných žen i známých osobností. Na nové číslo se můžete těšit každý čtvrtek.

Komentáře

...