Můj kousek štěstí

Ptáčkové se odměnili za krmítka

V důchodu jsme si s manželem splnili svůj velký sen. Pořídili jsme si malý domeček u lesa. V zimě jsme krmili lesní zvířátka a ptáčky. Za naši péči se nám odvděčili.

Bylo to krátce po tom, co jsme si pořídili chaloupku.Manžel hrál skvěle na kytaru a já zpívala ve sboru. Těšili jsme se, jak budeme vysedávat u ohýnku na zahradě, opékat buřty a dívat se na oblohu plnou hvězd. Když jsme konečně na ten svůj sen našetřili, nechybělo nám mnoho do důchodu.Naše děti už měly své rodiny a my se těšili na to, jak k nám přijedou. Blížila se zima a nás čekalo na domečku hodně práce. Zatím se dalo bydlet jen v kuchyni, na dvoře stála kadibudka a na zahradě se tahala voda ze studny.Nám to ale stačilo k tomu, abychom přečkali zimu a na jaře se pustili do místnosti v podkroví. Říká se, že co se první noc zdá, se splní. A já měla první noc zvláštní sen. Stála jsem v kuchyni, oknem přilétl ptáček.Obletěl mě a vyrazil do chodby. Běžela jsem za ním. Ptáček zmizel. Kdesi přede mnou jsem však zaslechla ptačí zaštěbetání. A tak jsem vyrazila za zvukem chodbou do sklepa. Tam se přede mnou objevila síň plná pokladu.Oči z té záře přecházely. Říkala jsem si, že budeme mít na přestavbu našeho domečku. A taky pomůžu dětem a jejich rodinám. Byl to tak nádherný pocit, že jsem se probudila.

Krmila jsem ptáčky

Ten krásný sen ve mně žil dlouho.Vyprávěla jsem ho muži a on řekl, že to je znamení, že budeme v domečku šťastní a že se nám bude dařit. S tak krásným snem pře očima jsme začaly budovat svůj ráj na zemi, a k němu patřily na zahradě i krmítka pro ptáčky.Manžel je vyrobit sám, byl zručný, a já je různě pomalovala. Společně jsme je pak rozvěsily po zahradě. Přišla zima a my se o hladové opeřence dobře starali. V krmítku našli vždycky něco k snědku. A o další zvířátka z lesa jsme se starali taky.Nic z jídla, které zbylo, nepřišlo vniveč, na půdě jsme našli seno, tak jsme vyrobili u plotu za zahradou malý krmelec. S velkým potěšením jsme v zimě sledovali, jak k němu přicházejí zajíci a srnky. Přišlo jaro a my se pustili do malování, gruntování a oprav.Velká práce nás čekala s vyklízením půdy, kde bylo plno veteše, ale také jsme začali vyklízet sklep, aby v něm bylo místo pro moje kompoty a první sklizeň na zahrádce. Bylo tam několik malých sklípků a dva z nich jsme chtěli propojit.K tomu bylo třeba zbořit zídku.

Vysypalo se překvapení

Byli jsme u toho v tu chvíli oba. Já stála u kolečka a manžel se pustil do bourání. A najednou se to stalo. Zaslechla jsem cinknutí na zemi, po něm další a pak celou zvonkohru.Než jsme se vzpamatovali, na zem vypadlo cosi velkého a s křupnutím se to rozprsklo na kousky. Zamířili jsme světlem na tu hromádku a oba nejen čapli do dřepu, ale sedli přímo na zadek. Všude kolem se třpytilo zlaté nadělení.Plný džbán zlaťáků a dokonce několik šperků tam bylo. Ve zdech našeho chudého domečku se ukrýval poklad, tak, jak to bylo v mém snu. Náš domeček jsme opravili mnohem rychleji, než jsme doufali. A ještě mohli našim mladým přilepšit.

Lucie (64), Rumburk     .

Staňte se členem Premium sekce
(pokud nemáte členství)
(pokud již členství máte)

Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden