Sen mě zachránil před autonehodou

Zdálo se mi, že padám do rozbouřené řeky. Druhý den jsem odmítla služební cestu. V nemocnici skončil kolega. Věštecké sny většinou nemívám, ale tentokráte jsem se vzbudila v noci zpocená hrůzou. T

en sen sám o sobě tak strašný nebyl, zanechal ale na mě velmi nepříjemný pocit strachu, stísněnosti a blízkého nebezpečí.A právě pocit ze snu je to nejdůležitější, čeho se máme podle psychologů držet. Co se mi tehdy zdálo? V našem městečku jsem se blížila k jednomu z mostů přes řeku a chtěla po něm přejít. Byla jsem už téměř na druhé straně, když tu se most otřásl.

Také vás může zajímat ...

Viděla jsem, jak se rozlomil a začíná se mi drolit a bortit pod nohami. Posedla mě hrůza. Rozběhla jsem se, abych dosáhla břehu.

Bylo ale již pozdě, stavba se přede mnou zřítila do řeky a mně nezbylo, než se rozběhnout a ze všech sil skočit co nejdéle… Jenže břeh byl daleko až příliš a já padala do hluboké řeky.

Vytáhl mě z vody ven

Dopadla jsem do temné rozbahněné vody, která byla prudká. Snažila jsem se plavat, ale proud mě strhával a vláčel podél břehu. Kdykoliv jsem ze všech sil dosáhla břehu a chytla se trávy nebo kořenů stromů, co tam rostly, neudržely mě a voda mě zase strhla a vlekla dál.Bože! Lekla jsem se. Tam dole je přece jez! Co bude, když se dostanu až tam?

V hlavě mi hučelo a zněla jakýsi sborový zpěv – jako bych byla v židovské synagoze. Bojovala jsem se zarputilým živlem a cítila, jak mi ubývají síly.Už jsem to málem vzdávala, když mě chytl kdosi za ruku a táhl z vody ven. Zvedla jsem hlavu a koho nevidím? Mého dlouholetého kamaráda. Byl to Žid a říká se o něm, že zvládá magii a různé čáry.

Já osobně jsem ale žádný rituál u něj nezažila.

Pochopila jsem varování

Byla jsem mu ve snu vděčná za záchranu. Už ani nevím, co mi říkal. Před něčím mě varoval. Cítila jsem, jak se třesu hrůzou a zimou, až jsem se z toho probudila. I v posteli jsem se třásla a cítila hrozný chlad a vlhko.Nemohla jsem se zbavit tíživého pocitu, že mi něco hrozí. A ten stav mi vydržel až do rána.

Nebyla jsem potěšená, když jsem si uvědomila, že mě ten den čeká daleká služební cesta,. Tím moje nervozita ještě stoupla.A tak jsem se rozhodla! Prostě nikam nepojedu, a basta! Dlouho jsem nebyla nemocná, tak nepojedu tentokráte nikam. A už jsem zvedala telefon. V práci nadšení nebyli, ale co jim zbývalo? Služební auto bylo přichystané.Tak jel můj kolega.

Jen dvě hodiny na to volal, že s autem havarovali.

Nikomu se sice nic vážnějšího nestalo, ale auto je na odpis zmuchlané v poli, a oni v nemocnici.

Petra (54), Jeseníky .

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj kousek štěstí

Každé pondělí se můžete potěšit novým vydáním časopisu MŮJ KOUSEK ŠTĚSTÍ. Najdete v něm aktuální zprávy ze společnosti, přitažlivé příběhy známých českých osobností, dechberoucí zážitky ze života čtenářů, spousty výherních křížovek a samozřejmě nechybí ani různé rady pro zdraví, krásu, zajímavé recepty a tipy pro volný čas.

Komentáře

...