Žila jsem v manželství, ve kterém jsem nebyla šťastná. Až jednou po operaci jsem dostala poukaz na léčebný pobyt v lázních. Tak jsem jela.
První týden jsem nacházela útočiště na pokoji, do kterého jsem se vždy stahovala. Četla jsem zamilovaný román, a tak trochu snila. Moje spolubydlící si na rozdíl ode mě přišla užívat. Mohla si to dovolit. Byla rozvedená, měla štíhlou postavu a skoro vždy, když se vrátila do pokoje, spustila, který muž se za ní kde otočil. Já jsem se u toho bavila a ona mi byla vděčná, protože jsem byla dobrou posluchačkou.
Protančený večer
Po týdnu mě vytáhla na první zábavu. Vlastně to bylo na popud jednoho pána, který si k nám přisedl během večeře. Jednou přišel vyzvat k tanci první z nás, pak zase druhou a mně se to docela líbilo. Kromě tancování jsem s ním strávila spoustu času povídáním. Najednou jsem měla dobrého posluchače i já.
Velké rozhodnutí
Probrali jsme naše rodiny, zaměstnání, koníčky, a kdyby nás nedělil velký věkový rozdíl, nevím, jestli bychom toho neprobrali i více. Nastal čas rozloučení a já jsem poprvé pocítila, že se mi nechce vracet domů. Pochopila jsem, že léta jsem lhala nejen sama sobě, ale i okolí, a že štěstí a hlavně šťastné manželství má jinou podobu. Můj tanečník mi otevřel oči a pobyt v lázních mi pozvedl sebevědomí, které bylo léta ze strany manžela potlačováno. Už jsem to víc nechtěla snášet, a tak jsme se na můj podnět rozvedli.
Lázně napodruhé
Dva roky po rozvodu jsem jela opět do lázní, tentokrát i s kamarádkami. Jednou mi během oběda oči zabloudili k vedlejšímu stolu. Viděla jsem tam sympatického muže, ze kterého něco úžasného vyzařovalo. Po obědě mi kamarádka říká: „Všimla sis toho sympaťáka? Celou dobu po tobě pokukoval!“ Nepřiznala jsem, že mě její postřeh potěšil. Takto jsme si se sympaťákem vyměňovali pohledy přes talíře asi dva dny, a pak jsme se setkali na taneční zábavě.
Náš první polibek
Když mě poprvé požádal o tanec, měli jste vidět ta moje třesoucí se kolena! Myslela jsem si, že šance u tohoto muže je nulová. Seděla s ním totiž jedna paní, která se tvářila, jako by byla jeho pozornou manželkou. Po zábavě cestou na pokoj jsme z party zůstali jen já, on, moje spolubydlící a přísedící „jakoby manželka“. Nechtělo se nám ještě spát. Dohodli jsme se, že se za pět minut setkáme na našem pokoji. Naši novou známou jsme ze slušnosti pozvali také, ale odmítla, což nás docela potěšilo. Rozhovor byl velmi příjemný a nenucený. Ještě příjemnější však byl od chvíle, kdy se moje spolubydlící omluvila a šla spát. Zeptali jsme se jí, jestli jí nebude vadit, když si ještě poklábosíme. Neprotestovala, a tak naše debata trvala až do rána. A tehdy Jiří řekl: „Mám chuť tě políbit.“
Tajně u mě přespával
Měli jsme před sebou ještě dva týdny léčení. Chodili jsme na procházky, tancovačky, koupaliště a o půlnoci se Jiří s přikrývkou v igelitové tašce nenápadně vkrádal do našeho pokoje. Spával na zemi, držel mě během celé noci za ruku a ráno zase nenápadně odcházel do svého pokoje. Byly to nejkrásnější týdny v mém životě.
Láska na celý život
Pobyt se začal krátit. Oba jsme věděli, že nás čeká realita. Každý jsme bydleli v jiném městě, v jiném kraji a mě najednou přepadla panika, že všechny sliby, které mi Jiří dal, po příchodu domů vyprchají. Avšak on ty sliby dodržel! Vyřídil si vše potřebné a po měsíci přišel za mnou. A navždy!
Eva D. (70), jižní Morava
