S náhlým zjevením si teta nevěděla rady. Naštěstí se nám tu záhadu podařilo společně vyřešit.
Tetu Jiřinu z máminy strany jsem měla vždycky ráda. Mohla jsem se s ní otevřeně bavit i o věcech, které jsem se bála říct svým rodičům. V době, kdy jsem našla životní lásku a byla poprvé matkou, se teta rozváděla a tak se na oplátku svěřovala zase ona mně. Měly jsme zkrátka spolu hodně důvěrný vztah. Proto mě nepřekvapilo, když mě jednoho dne poprosila o rozhovor s tím, že se chce poradit a ví, že se jí nebudu smát. Jak se ukázalo, ta věc rozhodně k smíchu nebyla!
Pochopila, že jí neublíží
Teta, která po rozvodu bydlela sama, věděla, že se zajímám o nadpřirozené síly. Právě proto se obrátila jenom na mě. Řekla mi, že už několik nocí jí v bytě navštěvuje tajemná bytost. Jde o přízrak studené, světle fialové barvy. Má podobu lidského těla, ale do obličeje mu nikdy není vidět. Když se objevil poprvé a probudil tak tetu ze spaní, myslela si, že se jí to jen zdá nebo že má nějaké halucinace. Přízrak pak zmizel, ale další noc přišel znovu. Tentokrát dokonce i promluvil. Měl zastřený mužský hlas a ptal se tedy, jestli si na něho vzpomíná. Ona byla moc vyděšená na to, aby vůbec dokázala odpovědět. To se opakovalo ještě několikrát. Postupně pochopila, že jí tajemná noční návštěva neublíží. Pokaždé ale onen hlas opakoval svoji otázku. Teta si ale nemohla vybavit, komu by mohl patřit.
Já jsem ho neviděla!
Ujistila jsem tetu v tom, že jí onen přízrak nejspíš nechce udělat nic špatného. Přeje si jen, aby ho poznala. Možná za ní bude chodit tak dlouho, dokud se to nestane. Teta Jiřina mě požádala, jestli bych u ní mohla z pátku na sobotu přespat. Nebyla jsem si jistá, jestli se přízrak objeví i v mojí přítomnosti. Cítila jsem, že jde o něco velmi osobního mezi ním a tetou. Ptala jsem se jí, jestli alespoň netuší, o koho by se mohlo jednat. Poctivě probrala všechny své bývalé partnery nebo ctitele, ale o většině z nich měla přehled, že jsou naživu. Chtěla jsem tetě každopádně pomoci. Nejdřív jsem ale musela vidět, co se stane v pátek v noci. Můj předpoklad, že já sama přízrak neuvidím, protože se zjevuje jen tomu, koho chce oslovit, se ukázal správným. Přítomnost cizí osoby ho nijak nezastavila. Já jsem jen v šeru viděla tetu, jak na hrůznou návštěvu reaguje. Věděla jsem, že není blázen. Netušila jsem ale, jak přízrak poslat pryč.
Paprsek ukazoval na skříň
Celou sobotu jsem studovala knížky a články o zaříkávání duchů. Bylo jasné, že i další víkendovou noc strávím u tety. Podle návodu jsem vytvořila ochranný kruh s hořícími svíčkami. Když mi pak teta dala najevo, že přízrak přišel, vyslovila jsem předepsané zaklínadlo. Teta mi řekla, že tajemná bytost zmizela, ale předtím to fialové světlo vrhlo paprsek na jednu ze skříní v ložnici. Uvědomila jsem si, že se mohlo jednat o nějaké znamení. Hned jsme s tetou skříň prohledaly. Našly jsme tam i starou krabici s fotkami z dětství. Mezi nimi se ukrýval i dívčí památník. Teta jím listovala a u jedné stránky se zarazila. Něco jí napadlo!
V neděli se vše potvrdilo!
Jeden spolužák na základní škole, na kterého už dávno zapomněla, jí kdysi namaloval do památníku hezký obrázek a připsal básničku. Teta se s ním nikdy nekamarádila ani jinak nesblížila a v dospělosti ho už vlastně nepotkala. Mohl to být on? Neděli jsme strávily tím, že teta hledala nějaké spojení na toho spolužáka. Ve chvíli, kdy se to konečně podařilo a ona se dovolala, spatřila jsem, jak zbledla. Ještě než mi to pak řekla, věděla jsem, co zjistila. Před dvěma týdny její někdejší ctitel, na kterého zapomněla, zemřel. Jeho duše si přála, aby si ho teta alespoň jednou vybavila. To se podařilo. Přízrak už se víckrát neukázal!
Jitka Š., (45), Olomouc
