Ivana Jirešová (40), hvězda Ordinace v růžové zahradě 2, si v poslední době vybírá svoje. Téměř smrtelný úraz bývalého manžela, muzikanta Viktora Dyka (49), a jeho následné zasnoubení s roční známostí Kateřinou Tišnovskou ji málem srazilo na kolena. Kdy se i jí zablýskne a lepší časy?
Všichni ji znají spíš jako bezstarostnou barmanku Lucii z nekončícího seriálu Ordinace v růžové zahradě, ve kterém herečka Ivana Jirešová (40) hraje už dlouhých třináct let. Sama ale v osobním životě stále hledá svůj kousek štěstí. Kromě dospívající dcery Sofie (13), kterou má ve střídavé péči s jejím tatínkem, novinářem Ondřejem Höppnerem (52), jí pořád něco chybí. Přála by si už dlouhé roky svou vlastní úplnou rodinu, ale po stálém partnerovi a možná ještě jednom nebo dvou dětech přitom ani vidu ani slechu. Za to ji ale zatím potkávají jenom smrtelně nebezpečné nemoci, úrazy v jejím okolí a nesmyslné nevěry. Navzdory nepřízni osudu si ale Ivana stále věří. „V osobním životě jsem neměla zrovna na růžích ustláno, ale ustála jsem to všechno dobře a jsem na sebe pyšná,“ prohlašuje se vztyčenou hlavou. Alespoň že práce má díky seriálovému světu dost a zažívá tam pocit šťastné rodinky, které je coby rozverná Lucka součástí. Jenže právě to ji možná štve. Přitom málokdo má víc než ona právo být konečně šťastný…
Jedině v Ordinaci zažívá pocit úplné rodiny.
Na rakovinu přišla úplnou náhodou
Jak sama nedávno přiznala, život se s ní nepáral už před dvaadvaceti lety, kdy jí doktoři díky preventivní prohlídce přišli na nebezpečnou rakovinu děložního čípku. „Bylo to v době bouřlivé puberty, takže mi vlastně až dnes dochází, co jsem prodělala a čemu jsem předešla,“ vzpomíná na děsivé chvíle nejistoty usměvavá herečka. Tehdy nakonec musela podstoupit tři zákroky, aby zákeřnou nemoc nadobro porazila. „Vůbec mě nenapadlo, že bych mohla umřít. Brala jsem to jako běžný zákrok a v podstatě mi to bylo jedno,“ pokračuje v líčení svých pocitů. Donutilo ji to ale zamyslet se hlouběji sama nad sebou a dnešním světem, a proto je v současné době patronkou nejedné charitativní akce podporující onkologicky nemocné pacienty. Naposledy třeba projektu Daruj vlasy. Navíc odmala trpěla silnou nadváhou, takže nebyla mezi dětmi, natožpak mezi kluky zrovna dvakrát oblíbená. Tím se v ní možná vytvořil blok, kterým trpí dodnes. Už se s tím ale naučila bojovat, a dokonce si dopřává dvakrát ročně úplnou očistu organismu, pravidelně cvičí jógu, během které také medituje, a tak bojuje proti návalům stresu a depresím.
První exmanžel Ivany už má vlastní život.
S bývalým mužem už jsou zadobře
A těch nebylo za poslední dobu rozhodně málo. V únoru ji zasáhl Viktorův (49) hrozivě vypadající úraz, právě když byla s dcerou na lyžovačce v italských Dolomitech. Její bývalý muž se propadl den po svých narozeninách vinou ztrouchnivělého zábradlí z výšky několika metrů a skončil tak na jednotce intenzivní péče v umělém spánku. Děsivý zážitek mu dnes už naštěstí připomíná jenom jizva přes celé čelo, která je přes všechny zranění tou nejmenší památkou. Kromě pěti zlámaných žebrech si totiž nadvakrát zlomil nohu, naštípl sedmý obratel, pohmoždil celé tělo a bojoval na pokraji smrti s těžkým otřesem mozku. „Pořád jsem se za něčím honil, vše jsem chtěl dělat na dvě stě procent a kašlal na sebe i okolí. Přetažení a únava se mi stalyo sudným,“ zpytuje zpětně svědomí Viktor. A to byl právě poslední impulz k tomu, aby v dubnu, jen co se uzdravil, požádal tehdejší přítelkyni, uměleckou maskérku Kateřinu Tišnovskou, o ruku po téměř roční známosti. Což bylo pro osamělou Ivanu po všech jeho nevěrách další ránou do už tak dost bolavého a osamělého srdce.
Znovu už se vdávat rozhodně nechce
Jenže sama po sedmiletém manželství, na rozdíl od své třikrát vdané seriálové Lucky z Ordinace, po dalším sňatku netouží. V něčem ale přece jen šla do sebe. Navzdory svojí introvertní povaze a nechuti k večírkům se rozhodla víc vyrážet do společnosti. U knížek totiž těžko muže svých snů najde. „Snažím se neuzavírat tolik do sebe. I když bych kolikrát raději zůstala doma. Víc koukám kolem sebe a cítím, že bych chtěla prožít ještě něco dalšího,“ přiznala. „Nechci v každodenních povinnostech zapomenout, kdo jsem já a co chci,“ dodala Ivana. Tak snad se jí ještě podaří potkat chlapa do života.
Tluče se v ní touha po klidu a po miminu.
Na další děťátko má už nejvyšší čas
Sama dobře ví, že nemilosrdné biologické hodiny prostě zastavit ani zpomalit nejde. Tím spíš cítí poslední dobou stále naléhavější potřebu najít stálého partnera, bez kterého vytouženého miminka jen těžko dosáhne. „Další dítě bych si moc přála. Jen si nejsem jistá, jestli by to moje tělo ještě zvládlo, přece jen už mi není dvacet,“ uvažuje nahlas sebekriticky Ivana. Dcera Sofie už ji skoro nepotřebuje, a tak by navzdory klidu, jenž herečka v hloubi duše zbožňuje, nebylo od věci slyšet cupitat doma ještě malé dětské nožičky. Vybírá ale možná až příliš pečlivě. Jenže kdo by se jí divil, když jeden z jejích nejvážnějších vztahů skončil nevěrami a otec jejího jediného dítěte se k ní také nezachoval nejlépe. „Je to pro mě citlivé téma, protože mě právě kvůli střídavé péči vzali dítě. Otec si to přál a bylo mu vyhověno. Neřešil, jak se s tím vyrovná dítě či já,“ nemůže Ondřejovi odpustit tahanice a soudy o dceru. Bude dál přebírat, nebo vezme za vděk toho, kdo bude po ruce, dokud je ještě čas?
