Už dávno není jen Tarzan pro chudé

Karel Höger s ním původně hrát vůbec nechtěl. Nakonec si nad začínající hvězdou vzal celoživotní patronát.

Je noční můrou několika generací českých mužů. A vysněným idolem stejného množství generací českých žen. Jmenuje se Jiří Bartoška.

První zkušenost s velkým herectvím udělal děčínský rodák ve svých deseti letech. „Ve škole tenkrát dělali casting na Serjožu do inscenace Anna Kareninová,“ vzpomíná rád na své umělecké začátky. Určitě i proto, že současně s rolí mu přidělili i moc hodnou maminku. Oblíbenou herečku Blanku Bohdanovou.

Také vás může zajímat ...

Byl jsem pořádný průserář

Jinak byste ho ale na pomyslné tabuli cti během dětských let hledali marně. „Byl jsem tehdy ve škole známá figura, pořádný průserář,“ přenesl se v duchu do školních let. Dvojka z chování a zapálená cigareta se staly součástí jeho osobnosti. Mimochodem na své „dealery“, kteří jaksi nevnímali jeho skutečný věk, vzpomíná s láskou dodnes.

To když někomu líčí, jak si už v osmé třídě každý den ráno chodil pro krabičku cigaret do trafiky k paní Beránkové.

Místo na vysokou zamířil do „pionýráku“

Když se jeho středoškolská studia na gymnáziu chýlila ke zdárnému konci a bylo potřeba vyplnit přihlášku na vysokou školu, projevil přání stát se studentem – kunsthistorikem. Jenže ho nevzali, a tak to k umění vzal opačnou cestou. Nastoupil na místo lektora výtvarné výchovy v tehdejším Domě pionýrů a mládeže v Pardubicích.

Povolávací rozkaz ho poslal do Brna

Jenže to už se dostal do věku, kdy po mladých mužích sahala armáda. Povolávací rozkaz našel ve schránce i Jiří Bartoška. A přečetl si, že další kus svého života má strávit v Brně. V tu chvíli určitě netušil, jak moc ovlivnili generálové jeho život. To zjistil až ve chvíli, kdy se u brány objevila dámská návštěva.

Pojď s námi na dvojku

Ukázalo se, že Bartoškova oblíbená spolužačka z gymnázia Jana Švandová studuje v moravské metropoli Janáčkovu akademii múzických umění (JAMU). A ať prý přijde o vycházce na víno. S Eliškou Balzerovou a Bolkem Polívkou jsou prý bezva parta a Barťák by se k nim docela hodil.

O přihlášce na JAMU na začátku nevěděl

Časem pro svého kamaráda v zeleném udělala děvčata ještě jednu věc. „Holky mě přihlásily do školy, aniž bych to věděl,“ vzpomíná slavný herec. Přijímací komise „doporučení“ studentek jenom potvrdila, když Jiřího Bartošku přijala.

A protože patřil k nejtalentovanějším studentům, dostal hned po absolvování JAMU nabídku angažmá z vyhlášeného Činoherního klubu v Ústí nad Labem.

S takovým cucákem přece filmovat nebude

Zatímco v divadle šel hned od začátku z role do role, s nabídkami od televize a od filmu to vypadalo zprvu všelijak. Tak trochu za to mohl i legendární herec Karel Höger. Když se k němu dostala informace, že jeho syna ve filmu Hřiště by měl hrát nějaký Bartoška, postavil si hlavu a řekl, že s nikým takovým natáčet nebude.

Höger si ho vzal do patronace

Nakonec se vše v dobré obrátilo a slavný bard dal svému nezkušenému synkovi šanci. „Nedá se říct, že bychom se tenkrát zrovna skamarádili, ale vzal si mě tehdy do patronace,“ vzpomínal na velkou hereckou i životní lekci Jiří Bartoška.

Jak jde život, lovče Sokole?

Záhy i svému novému patronovi ukázal, že vsadil na dobrého koně. To když se navěky stal lovcem Sokolem v úspěšné pravěké trilogii Osada Havranů, Na veliké řece a Volání rodu.

Krásné ženy na něm mohly oči nechat, ani kritika nebyla špatná, jen mladý Bartoška se se svým typickým úsměvem označoval za Tarzana pro chudé.

Zázračná moc ledové vody

Podobný bonmot pronesl s drkotajícími zuby i poté, co při natáčení snímku Oldřich a Božena vylezli nazí s okouzlující Ilonou Svobodovou z ledového jezírka. „Na první pohled tenkrát nebylo vidět, kdo je Oldřich a kdo je Božena,“ prohlásil mladý mužský sexsymbol. A znovu tak získal další srdíčka v růžových zápisníčcích svých fanynek.

Asi si řekli, že jsem charakterní člověk

S tím, že ho i tehdejší socialistická média označují za miláčka žen, si příliš hlavu nelámal. Měl na to svou vlastní teorii. „Měřil jsem metr osmdesát, měl jsem černé vlasy a ve svých rolích jsem nikdy neopouštěl těhotné ženy a nekopal do psů.“ To podle Jiřího Bartošky byl hlavní důvod, proč si lidi řekli, že je charakterní člověk.

Bez Adélky bych byl už dávno mrtvý

Upřímně řečeno, aspoň co se lásky týče, charakter rozhodně je. Celý život je totiž věrný jediné ženě. Archeoložce Andree, s níž má dceru Kateřinu a syna Janka. „Trvám na tom, že jsem svou ženu Andreu vyhrál ve sportce. A že kvůli tomu od té doby nemůžu trefit žádný jackpot,“ postěžoval si kdysi naoko. Nikdo mu tuhle stížnost ale nevěří.

Druhým dechem k tomu stejně dodává, že bez své ženy, které odnepaměti říká Adélka, by už dávno umřel.

Na začátku byla procházka v tropech

Jsou spolu už od školy. Kdysi dávno, na začátku sedmdesátých let, se po Brně procházeli dva studenti divadelní fakulty JAMU Jiří Bartoška a Bolek Polívka. A v tropickém vedru, které to léto panovalo, potkali dvě nádherné dívky v kraťoulinkých šortkách s kšandami. Ta první porodila Polívkovi první z jeho dětí – dceru Kamilu. Ta druhá má s Jiřím Bartoškou syna Janka a dceru Kateřinu.

A jsou spolu dodnes.

Koronavirus pohřbil Karlovy Vary

Společně také patří k nejsledovanějším párům Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Jiří už tam roky prezidentuje a jeho Adélka mu dělá pohledný doprovod. Letos tomu bude po dlouhé době jinak. Letenky slavných filmových hvězd roztrhala na kusy koronovirová pandemie.

Prezidentem zase až za rok

Nikdo dnes neví, co se bude dít,“ vysvětloval zrušení festivalu. „Velký sál hotelu Thermal má 1250 míst a teď si představte, že tam bude padesát lidí a budete kontrolovat někoho s teploměrem,“ dodal Jiří Bartoška. Ten se na své prezidentské křeslo bude moci posadit zase až za rok. A snad i bez roušky a bez teploměru v ruce.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Staré dobré časy

V pestré nabídce měsíčníku STARÉ DOBRÉ ČASY čtenáři najdou vzrušující příběhy ze soukromí českých i zahraničních hereckých a pěveckých legend nedávné minulosti.

Komentáře

...