Věra Martinová – První dámě české country šlapala smrt na paty

Zažila těžkou autonehodu a boj s rakovinou, o pár dní unikla výbuchu v Černobylu, kde koncertovala, a 11. září 2001 se procházela kousek od Světového obchodního centra v New Yorku. Věří, že to všechno z ní udělalo jiného člověka.

Tato zpěvačka, kterou si každý spojí s trampováním, posezením u ohýnku a kotlíkem s něčím, co zahřeje, nám zatím neukázala všechno, co umí. Její hra na kytaru totiž daleko převyšuje umění, které na svých vystoupeních předvádí. Svoji první dostala v osmi letech, aby v oboru kytara vystudovala brněnskou konzervatoř. To ji odvedlo jinam.

Také vás může zajímat ...

Ve stopách Babičky

Nadchly ji šansony, folk, blues, ale i černá muzika. A tohle všechno je v ní dodnes namíchané. Termín první dáma české country pro Věru Martinovou vymyslel Michal Bukovič (†64), a to jí už zůstalo. „Nejradši bych byla, kdybych prostě byla Věra Martinová bez škatulky. Toho bych jednou chtěla dosáhnout,“ říká zpěvačka často. A její jméno Martinová? Není její. Jmenovala se Věra Šolínová.

Změnu jména vysvětluje zpěvačka s úsměvem a nadhledem Vodnáře: „No, když jsem byla v Brně, tak jsem tím jménem hodně trpěla. Dáte „u“ místo „o“ a už je to špatně a každý se směje.

Takže když mi kdysi Karel Vágner (77) řekl, že s tímhle jménem to rozhodně nepůjde, vůbec jsem se nebránila.“ Své nové příjmení si vybrala podle jmen v kalendáři a podle něho jí pak začali lidé v okolí říkat Martino. „Asi se ke mně více hodí,“ míní Věra.

Budoucí první dáma české country vyrůstala s rodiči a mladší sestrou Lenkou Slavíkovou (53) ve východočeské Dobrušce (milovníci historie jistě vědí, že s tímto malebným městečkem je spjat seriál F. L. Věk). Už v dětství se aktivně věnovala nejen zpěvu, ale i skautingu a v roce 1977 přišla první opravdová cena – Stříbrný řetěz na festivalu Mladá píseň Jihlava.

Po studiu na brněnské konzervatoři začala vystupovat s orchestrem Gustava Broma a krátce nato dostala nabídku z dívčí country kapely Schovanky, které hledaly zpívající kytaristku. Působení Věry v dívčích Schovankách je rámováno roky 1982–1986. A tam ji potkala první děsivá událost.

V dubnu 1986 Schovanky opustily hotel ležící 17 kilometrů od Černobylu pouhých deset dní před jadernou havárií. Po čtyřech letech s dívčí kapelou, na kterou zpěvačka velmi ráda vzpomíná, se vydala na sólovou dráhu.

Uvedla se písní Malý dům nad skálou.

Na vrcholky hor

Později s úsměvem vzpomínala, že její tehdejší koncerty byly uváděny plakáty s velkým nápisem Malý dům nad skálou a až pak drobnějším písmem bylo její jméno. Věru Martinovou tehdy totiž nikdo neznal, zato Malý dům nad skálou se stal přes noc megahitem. Poté následovaly úspěšné hity Až na vrcholky hor a Dál jen vejdi. Věra koncertovala až dvacetkrát měsíčně.

Na vrcholu popularity ji ale srazila na kolena tragická událost – v dubnu 1989 při cestě do Prahy narazil vůz, ve kterém jela se svým tehdejším manažerem, do neosvětleného vojenského vozu sovětské armády. „Jediný, co si pamatuju, je, že jsem nemohla ven z auta. Měla jsem zakrvavené ruce, bouchala na okno a ti Rusáci tam kolem jen stáli a čuměli.

Až pán, co jel kolem v náklaďáku, mi pomohl ven,“ vzpomínala zpěvačka v rozhovorech. Věra Martinová utrpěla vážná zranění, která ji na delší dobu vyřadila z běžného života. Viditelné jizvy v obličeji se pro ni staly dlouholetým traumatem. Zejména návrat do televize vyžadoval silné líčení a zabírání kamery jen z jedné strany profilu. Pár jizev má zpěvačka dodnes.

Nejsou skoro vůbec vidět a působí spíš zajímavě.

Zpěvačka vzpomíná, jak k ní jednou přišel Boris Rösner (†55), pohladil ji po tváři a řekl: „Pikantní jizvičky…“

Až na dno a zase zpátky

Jako reakci na autonehodu napsala zpěvačka knihu Až na dno a zase zpátky. Netušila, že se na dno vrátí znovu, a to na jaře 2010, kdy jí objevili rakovinu prsu. A rakovina je, jak je známo, velmi často psychosomatického původu. „Odmalička jsem byla spíše pesimista a stresař. Všechno jsem si moc brala. Svoji nemoc ale nepovažuji za návrat na dno, beru ji jako pokárání a zdvižený prst.

Byla to výzva, abych změnila svůj životní styl a hodnoty,“ tvrdila zpěvačka a od té doby se snažila chovat opačně než dosud. Učila se házet za hlavu nepodstatné záležitosti, snažila se radovat z maličkostí a víc se smát.

Začala potkávat jiné lidi, kteří viděli svět pozitivně.“ Byla jsem zaslepená skepsí a negací,“ přiznala sama sobě i svým fanouškům.Varování v jejím životě ale přišlo už dříve, v letech 2008 až 2009 překonala dvakrát infekční mononukleózu, nemohla ani vylézt z postele, jak byla oslabená. Trpěla depresemi.

Neštěstí jako by přímo přitahovala.

Balzám na duši

V okamžiku teroristických útoků na USA, 11. září 2001, byla například sama bez rodiny nedaleko „World Trade Center“. Náhoda? Na pozitivní mysli to rozhodně nepřidá… Tolikrát byla smrti nebezpečně blízko!I její soukromý život byla velká divočina. Ve své kapele potkala bubeníka Jaroslava Petráska (66), který se stal jejím manželem a v roce 1993 se jim narodila dcera Anežka (26).

Byli spolu pořád, 24 hodin denně, to byla jistě velká zkouška vztahu. Tak to trvalo celých 15 let. Jejich soužití byla trochu Itálie. „Občas si to vyříkáme, zakřičíme si na sebe, urazíme se, prostě jsou tam pořád emoce, což je podle mě strašně důležité. Kde nejsou už žádné emoce, tak takový vztah je mrtvý. “ Podle slov zpěvačky jim to vyhovovalo.

Nakonec ale přece jen přestal manžel zpěvačku bavit, v pětapadesáti si našla milence a po 24 letech manželství pustila manžela k vodě a pro jistotu spolu s ním i celou kapelu. Sáhla po těch, kteří byli mladí a nikdo je neznal. Přiznala, že vedle nich mládne, a stejně tak i vedle svého nového partnera, léčitele, který je také mladší.

Věra Martinová dnes žije na venkově v Černošicích nedaleko od Prahy, užívá si své zahrádky a zvířat, které má doma, ve svém volném čase maluje.

Její dcera Anežka Petrásková sice také koketuje se zpěvem a kytarou, zvítězilo u ní ale nakonec studium psychologie na vysoké škole.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj kousek štěstí

Každé pondělí se můžete potěšit novým vydáním časopisu MŮJ KOUSEK ŠTĚSTÍ. Najdete v něm aktuální zprávy ze společnosti, přitažlivé příběhy známých českých osobností, dechberoucí zážitky ze života čtenářů, spousty výherních křížovek a samozřejmě nechybí ani různé rady pro zdraví, krásu, zajímavé recepty a tipy pro volný čas.

Komentáře

...