Vladimír Brabec – Major Zeman mu přinesl slávu i soužení

Rodák z pražského Žižkova pro herectví žil. Pětatřicet let zářil na první scéně, zvládal i muzikály, byl hvězdou dabingu.

Podle hlasu jej poznal každý, ostatně také získal cenu za celoživotní dabingové mistrovství. Svůj charakteristický hlas propůjčil například plukovníku Potterovi z kultovního seriálu MASH a pravidelně namlouval také herce Seana Conneryho (89). On sám nepřikládal dabingu takový význam. Byl to rozený herec, i když v dětství snil o dráze pilota.

Také vás může zajímat ...

Za téměř pětatřicet let vytvořil na scénách Národního divadla více než sedmdesát rolí. Na prkna naší první scény vstoupil už v pětadvaceti, brzy poté, co vystudoval herectví v Praze na DAMU. Tam byli jeho učiteli Miloš Nedbal (†76), Otomar Krejča (†87) a Radovan Lukavský (†88), spolužáky pak například Petr Haničinec (†77), Josef Zíma (87) či Jana Štěpánková (†84).

„Měl jsem v životě velké štěstí, že jsem tu mohl hrát, že mi bylo dovoleno tu hrát,“s pokorou říkával v hereckých ohlédnutích. Když se po roce 1989 začal vytrácet z fermanů, rozhodl se z Národního odejít, ač byl po léta duší divadelních šaten, sedánek v rekvizitárně, vtipným vypravěčem, člověkem věčně usměvavým a plným energie.

Dříčem – však si také přivodil první infarkt přímo na scéně Stavovského divadla v roli Cyrana. Jeho tatínek Gustav Brabec byl malířem pokojů, pocházel z vesničky Šanov u Rakovníka. Měl jedenáct sourozenců, z nichž pět padlo v první světové válce. Gustav Brabec byl zároveň vášnivým ochotnickým hercem.

Zpíval v Kühnově dětském sboru a hrával v žižkovském Divadle Akropolis.

Rozhodnutý emigrovat

„Řeknu vám upřímně, že jsem byl v roce 1969 v zahraničí a rozhodnutý emigrovat. Ale děti byly tady.“ Ano, taková jsou slova představitele majora Zemana. Právě titulní role v seriálu Třicet případů majora Zemana tomuto herci výrazně poznamenala život. Po dobu natáčení byl nucen odejít z Národního divadla a být denně k dispozici.

Za jeden natáčecí den pobíral osm set korun, peníze tehdy nevídané. Když dostal nabídku hrát v Majoru Zemanovi, nevěděl a nejspíš ani nemohl vědět, co ho přesně čeká. A hrát kriminalistu si přál. „Nemůžete říct: To jsem neměl brát. Protože jsme přesně nevěděli, do čeho jdeme,“ vysvětloval, že kývl na roli detektiva poté, co bylo napsaných jen prvních deset dílů.

„Až potom přišly ty díly, co byly hodně politicky zparchantělé. Ale to už z toho nešlo utéct.“ Trpce dodává: „Major Zeman mě jako herce zničil, protože už jsem nedostával jiné úkoly.

Měli mě zaškatulkovaného jako Zemana, byl to cejch na čele.“

Jenže nic nenašli

Když přišla sametová revoluce, bylo mu jasné, že se do něj tisk i veřejnost pustí. „První čtyři roky po převratu jsem cítil, že by mne utopili na lžíci vody za to, že jsem to dělal i že to mělo tolik diváků. Byli by mne rádi do něčeho namočili, jenže nic nenašli.

Nikdy jsem nebyl spolupracovníkem StB ani členem KSČ, ani jsem nepodepsal takzvanou Antichartu,“ prohlásil herec, který si v muzikálu My Fair Lady zahrál plukovníka Pickeringa či v muzikálu Sugar legendárního Osgooda. „Jistěže jsem se za některé díly Zemana styděl, že v nich jsem, mohl bych je jmenovat. Zkrátka mě dostali do něčeho, co jsem si nezasloužil,“ konstatoval s hořkostí.

První infarkt přišel už v roce 1975 přímo na jevišti.

Zavinilo jej „pouhé“ přepracování, anebo svůj podíl nesl i seriál a otázky, které si kvůli němu Brabec sám pro sebe kladl?

Pro pivo k Pinkasům

Oženil se v roce 1955 s operní zpěvačkou Naďou Znamínkovou (†84), narodili se Pavel (62), dnes režisér, a Helena (55), herečka. Ta se před několika lety nechala slyšet, že také jí seriál kazil život. Ve škole jí spolužáci přezdívali Zemanová. Kromě toho se jí nelíbilo, že na ni vytížený tatínek nemá dost času: „Zdánlivě obyčejné společné chvíle byly svátkem.

Třeba pečení tvarohových šátečků, nebo když jsem mohla dojít do džbánku pro pivo k Pinkasům a dostala od cesty. Ano, měli jsme některé rituály a na ty s láskou vzpomínám.“ Když se navždy rozloučil s milovanou manželkou, s níž žil šedesát let, herec se zhroutil. Přežil ji sotva o rok, zemřel v září 2017 na onkologickém oddělení sanatoria v Nové Vsi pod Pleší.

„Táta si život užil se vším všudy, žil tak asi tři životy.

Pánbůh ho měl rád, protože byl dobrý,“ řekl jeho syn.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj kousek štěstí

Každé pondělí se můžete potěšit novým vydáním časopisu MŮJ KOUSEK ŠTĚSTÍ. Najdete v něm aktuální zprávy ze společnosti, přitažlivé příběhy známých českých osobností, dechberoucí zážitky ze života čtenářů, spousty výherních křížovek a samozřejmě nechybí ani různé rady pro zdraví, krásu, zajímavé recepty a tipy pro volný čas.

Komentáře

...