Ani ve chvílích, kdy se blížila smrt, nevzdal se Vladimír Dlouhý svého životního stylu!

S rakovinou slinivky neměl ve svém zbídačeném stavu šanci dlouho bojovat!

Věděl, že si škodí, přesto se odmítal vzdát všeho, co mu výrazně ubíralo z životních sil. Oblíbený herec Vladimír Dlouhý (+52) absolvoval svoji životní jízdu na plný plyn, i když věděl, že přijde karambol!

Ta zpráva přišla v červnu 2010 jako blesk z čistého nebe. Vladimír Dlouhý (+52) zemřel v pouhých 52 letech. Většina lidí tomu nechtěla věřit, v tomhle věku se přece ještě nemá umírat. Ti, kdo Vladimíra znali osobně a věděli, jak na tom je, ale příliš udivení nebyli. Jenom smutní.

Chtěl dodržet rodinné tradice

Hvězdnou slávu si začal Vladimír užívat už jako kluk. Mohla za to, jak už to v životě chodí, náhoda. V barrandovských ateliérech připravovali natáčení filmu Už zase skáču přes kaluže. Hlavním hrdinou byl chlapec, který bojuje s obrnou. Jeho představitele hledali filmaři po školách na pražském Smíchově. Vybrali si právě Vladimíra.

Také vás může zajímat ...

Musel mít samozřejmě i souhlas rodičů, ale když maminka zjistila, že jde o přepis knížky, kterou milovala, nechala se přemluvit. Snímek měl u diváků velký úspěch a diváci si malého kluka zamilovali. Mimochodem před kamerou si tehdy „zahrál“ i jeho mladší bratr Michal (49), který je dnes rovněž oblíbeným hercem. Ve filmu byl tenkrát ale „jen“ miminkem.

Ačkoliv Vladimír získal kromě přízně obecenstva za roli také ocenění od kritiků, nevypadalo to nejprve, že by se herectví v budoucnosti věnoval profesionálně. Natáčel sice další filmy, ale současně se připravoval, že naváže na rodinné tradice. Tatínek byl stavař a proto se Vladimír hlásil na stavební průmyslovku. Nedostal se tam. Šel se tedy vyučit zedníkem.

V tom, aby se řemeslu skutečně pořádně naučil, mu bránily jeho herecké aktivity. Na učňák se tedy dostával spíš výjimečně. Jediným místem, kde Vladimír tehdy přiložil ruku k dílu, bylo smíchovské gymnázium, kde kdysi studoval jeho otec – podílel se na jeho opravách.

S nadsázkou později říkal: „Kdyby si někdo stěžoval na moje herectví, můžu říct: buďte rád, že nejsem zedník.“

Nebral na sebe ohled!

Místo zednických prací šel Vladimír nakonec studovat to, co pro něho bylo přirozenější – nastoupil na konzervatoř. Dal tam najevo svoji rebelskou a nezkrotnou povahu, protože nenapsal diplomovou práci. Zdůvodňoval to tím, že herci se mají věnovat hraní a ne psaní. A svoji vášeň pro herectví potvrzoval v praxi opravdu na doraz.

Všichni, kdo ho znali, se shodli, že do svých rolí šel naprosto poctivě a naplno, i za cenu velkého vnitřního napětí. Některé z těch rolí ještě zvýšily jeho popularitu, zejména Petr z pohádkového seriálu Arabela. V soukromí ale řešil problémy, které ho opravdu trápily a bolely, hlavně fyzicky. Od dětství měl potíže se žaludkem. Ty se v dospělosti zhoršovaly a vyústily v žaludeční vředy.

Vladimír byl ale ke svému tělu bezohledný.

Kvůli jeho divokému stylu života, zahrnujícímu spoustu alkoholu a cigaret, se zdravotní problémy celý život postupně vršily, až vyústily v předčasnou smrt.

V komedii Hop, a je tu lidoop!

Utajená i neutajená dvojčata

Nadměrné pití si odůvodňoval i tím, že na žaludeční vředy mu pivo bylo doporučováno. Alkohol mu ale boural i jeho vztahy. Když chodil s mladou režisérkou Pavlínou Moskalykovou (55), dostal od ní ultimátum: vstoupí s ním do manželství, pokud se vzdá pití. Vladimírovi na Pavlíně záleželo a tak alespoň smlouval, že svoji závislost co nejvíce omezí.

To bylo ale pro režisérku nepřijatelné a vztah skončil. Do manželství ale později populární herec přece jen vstoupil – i když nepotvrzené řeči tvrdily, že už předtím měl mít s nějakou ženou děti, dvojčata. Bylo mu už téměř čtyřicet, když se oženil s novinářkou Gabrielou Heřmanovou. Měl s ní dceru, ale vztah nevydržel.

Druhou a poslední oficiální partnerkou se pak stala kolegyně Petra Jungmanová (47). Setkal se s ní při natáčení televizní inscenace. Nejprve se míjeli, protože byli střídavě zadaní, ale pak je osud konečně dal dohromady. Vladimír měl s Petrou dvojčata a v té době se prý dokonce opravdu na čas vzdal alkoholu.

Jeho tělo bylo ale v té době už natolik zdevastované, že smrt pomalu začala odpočítávat poslední roky.

Pokračování seriálu Arabela už nebylo tak úspěšné

Bratr byl jeho ochráncem

K nejbližším Vladimírovým lidem patřil jeho bratr Michal. Když byli dětmi, tak se starší brácha o toho mladšího staral a chránil ho. V dospělosti pak byl tím bezbrannějším právě Vladimír a Michal se mu snažil co nejvíce pomáhat. Hájil ho, když na něho ostatní útočili právě kvůli pití.

Vysvětloval bratrovy problémy tím, že Vladimír trpěl silnou sociální fóbií a alkohol tak byl pro něho spíš lékem. Na druhou stranu se dokázal Michal bratrovi postavit ve chvílích, kdy si třeba chtěl opilý sednout za volant. To se s ním klidně i popral. Oba bratři měli velké plány na společné účinkování na divadelní scéně. Vladimírova smrt už ale nedovolila, aby se tento nápad uskutečnil.

Po operaci žaludku dostal herec od doktorů důrazná doporučení na zlepšení životního stylu. Měl velké problémy s přijímáním potravy. Vladimír ale žádné rady neposlouchal, dál jel riskantní životní jízdu „na plný plyn“. Žádná omezení ohledně pití a kouření se nekonala.

Asi by to jeho organismus ani tak dlouho nevydržel, zanedlouho se ale přidala krutá nemoc, se kterou si neporadí ani zdraví jedinci: rakovina slinivky.

S Janou Nagyovou hrál v Arabele

Premiéry už se nedočkal!

Ani v době, kdy už Vladimír Dlouhý bojoval z posledních sil, neodpustil si návštěvy svých oblíbených hospod. Ačkoliv chodil na vyčerpávající chemoterapie a natáčel svůj poslední film Kajínek, přímo z nemocnice většinou zamířil někam na pivo. Aby vůbec mohl jíst, museli mu zavést hadičku. Definitivně mu síly došly deset dnů po jeho dvaapadesátých narozeninách.

Premiéry Kajínka už se bohužel nedočkal. „Zpětně jsem rád, že viděl alespoň ty části, u kterých namlouval postsynchrony,“ konstatoval smutně režisér Petr Jákl (44).

Vladimír sice zemřel strašně brzy, ale i přes svůj nemilosrdný přístup k vlastnímu zdraví tady zanechal spoustu herecké práce, kterou můžeme dál oceňovat.

Se ženou Petrou měli dvojčata

Na pohřeb přijela také princezna Arabela

Na Vladimírův pohřeb přijela kromě dalších osobností také Jana Naygová, princezna Arabela ze stejnojmenného seriálu. Dvojici v době, kdy se seriál vysílal, dávali dohromady i v civilu, ale nikdy se to nestalo skutečností. Jana v rozhovoru před pohřbem vzpomínala, jak při filmování prožili spoustu zábavy. „Byl statečný a velice bojoval s těžkou nemocí. Budu na něj vzpomínat s láskou.

Byl to vynikající člověk, to vám mohu potvrdit,“ prohlásila o zemřelém kolegovi.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj čas na kafíčko

Ve čtvrtek vycházející Můj čas na kafíčko odhaluje strhující životní story slavných hvězd, jejich lásky, prohry, vítězství, spalující vášně, bolestné rozchody, i usmíření a osudové vzestupy i pády těch největších českých i světových legend. To vše a mnohem více najdete v časopise Můj čas na kafíčko.

Komentáře

...