Že se na prahu důchodu nemůže člověk už znovu zamilovat? Můj tatínek je přesným příkladem toho, že láska kvete v každém věku.
Ještě jako malá holka jsem často svému tátovi říkala, že ho nikdy nikomu nedám. A myslela jsem to vážně. Upínala jsem se k němu jako květina ke slunci, znamenal pro mě největší jistotu a bezpečný přístav mého dětství.
Maminka nám odešla, když mi bylo sedm let. Díky tátovi se ale prázdné místo v mém srdci začalo rychle zaplňovat. Postaral se o mě i o mou mladší sestru, sám, bez pomoci kohokoli jiného. Vychovávat dvě holky není snadné. Zvlášť pro muže.
Dnes mi ty nejrůznější situace přijdou až komické, jak nás rozpačitě poučoval o ženských problémech. Trpělivě s námi nakupoval oblečení, nebo na nás až do noci čekal, než jsme přišly ze zábavy.
Zaslouží metál
Nikdy na nás nezvýšil hlas a nikdy nám nedal najevo, že na nás zůstal úplně sám. Zvládl to a já myslím, že si zaslouží metál. Ovdověl, když mu bylo necelých třicet a nikdy si jinou paní nepřivedl. Soustředil se jen na to, jak se o nás postarat.
V dětství jsem to brala jako samozřejmost, a dokonce jsem řekla, že nechci, aby si někdy našel novou ženu. Nebylo to ode mě fér. Nikdo si nezaslouží zůstat osamělý. Naštěstí to život zařídil sám a mému tatínkovi později všechny ty roky vrátil i s úroky.
Já i má sestra už jsme v té době byly dospělé, vdané a z našeho táty už byl trojnásobný dědeček. K narozeninám od nás dostal zájezd do lázní. Měl tam strávit tři týdny a se sestrou jsme se rozhodly, že uděláme překvapení a navštívíme ho. A že to bylo překvapení pro nás všechny!
Překvapení
Marně jsme ho hledaly v hotelu, na recepci nám řekli, že před chvílí vyrazil na procházku. Řekly jsme si tedy, že se také půjdeme projít a třeba na něj narazíme. Narazily a nevěřily jsme vlastním očím. Po nábřeží se vedl s nějakou ženou. Byl to rozpačitý moment pro všechny.
Sedli jsme si společně do kavárny a otec nám vysvětlil, jak se věci mají. S paní Jitkou se seznámil před dvěma týdny. Oba se na sebe culili, drželi se za ruce, dlouhé roky jsem v jeho očích neviděla takovou jiskru. Brzy jsme pochopily, proč se do paní Jitky tak zakoukal. Byla hodná, milá, laskavá.
Rok nato se s tatínkem vzali a k nám domů se zase vrátil mateřský duch. Důchod si spolu dodnes užívají jako málokdo, i v jejich věku se radují z každého společně stráveného dne a návštěvy v jejich domku plném pohody a lásky bereme se sestrou vždy jako pohlazení po duši.
Olga (52), Zlín
