Můj čas na kafíčko

Po první puse přišla po letech i poslední!

Setkali jsme se znovu až v situaci, která hodně bolela

Život si někdy hodně zvláštně pohraje. S jedním člověkem mi byla dopřána pouhá dvě setkání. Padla při nich dvě políbení. První nevinné a druhý smutné.

Po oslavě mých pětačtyřicátých narozenin jsem přespala v rodném domě. Napadlo mě prohrabat se starými fotografiemi. Do ruky se mi tak po mnoha letech dostala i jedna, na kterou už jsem skoro zapomněla. Tenkrát v mateřské škole jsem dostala první pusu na tvář od kluka. Bylo to jen aranžované pro tu fotku, kterou pořídil můj otec.

Vypátrala jsem, kde bydlí

Řekla jsem si, že bych po letech mohla zjistit, co se s tím spolužákem ze školky, na jehož jméno jsem si ani nepamatovala, vlastně stalo. A protože jsem nikdy neměla od slov k činům daleko, pustila jsem se do pátrání. Ten chlapeček ze školky se mnou už na základní školu nechodil, jiné děti ale ano. S některými jsem se dodnes občas stýkala. Díky ním se mi podařilo zjistit jeho jméno. Bylo to docela dlouhé pátrání, ale na jeho konci jsem dospěla k úspěšnému výsledku. Věděla jsem nejen, jak se ten kluk jmenoval, ale i to, jaká je jeho současná adresa. Bydlel v Praze jako já, jen na opačném konci. Zkusila jsem přes internet vyhledat nějaké další případné spojení – telefon, mail, cokoliv. To se mi nepodařilo a tak jsem se na zmíněnou adresu vydala.

Na místě mě čekal šok!

Cítila jsem se dost nervózní, když jsem u toho domu zazvonila na zvonek u branky. Přišla mi otevřít žena asi v mém věku. Působila hodně nešťastně. Vysvětlila jsem jí, co mě přivádí. Pozvala mě dovnitř a v následujících chvílích jsem zažila šok. Tím klukem ze školky, od kterého jsem dostala první pusu, byl její manžel. V současné době byl v nemocnici s pokročilým nádorovým onemocněním. Bylo mi trapně a chtěla jsem se omluvit a odejít. Žena mě ale přesvědčila, abych jí doprovodila za manželem do nemocnice. A tam se jí mojí návštěvou podařilo vyvolat na tváři umírajícího člověka úsměv. Tu dětskou pusu na tvář jsme si zopakovali. Odjížděla jsem domů s očima plnýma slz. Dva dny nato mi žena, které jsem nechala své telefonní číslo, zavolala, že její manžel zemřel.

Kamila B. (48), Praha

Staňte se členem Premium sekce
(pokud nemáte členství)
(pokud již členství máte)
Štítky:

Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden