Moje chvilka pohody

Roční románek mě o všechno připravil

Příliš velký věkový rozdíl mezi partnery je vždycky velkým rizikem. Když se zralá žena zamiluje do mladíka, tak se jí to může vymstít.

V pětačtyřiceti letech jsem si myslela, že už mě nic krásného v životě nepotká. Přitom jsem ale neměla důvod k nespokojenosti. Žila jsem v poklidném manželství, ze kterého sice už dávno vyprchala všechna vášeň, ale vztah jinak fungoval bez konfliktů. Dcera i syn bydleli v hlavním městě, kde studovali. Měla jsem slušně placenou práci, která mě sice občas nudila, ale v nejisté době představovala dobré zázemí. To všechno jsem dala v sázku v den, kdy jsem poznala Martina.

Rozhořela se jiskra

Martinovi bylo dvacet tři let. Přijel k nám do firmy jako poslíček s balíkem. Ten byl určený pro kolegyni, která momentálně nebyla přítomná, proto jsem ho převzala já. Vysoký tmavovlasý mladík se sportovní postavou se mi líbil, ale samozřejmě jsem ani nepřemýšlela nad tím, že bych ho mohla nějak zajímat. Jeho flirtování jsem brala spíš jako legraci. Ukázalo se ale, že ho opravdu zajímám. Naléhal na mě, abych mu dala své telefonní číslo. Musela jsem si přiznat, že mi to lichotí a číslo jsem mu dala. Nepočítala jsem příliš s tím, že by se ozval. Zavolal mi ale hned druhý den. Prý na mě celou tu dobu myslel a rád by mě znovu viděl.

Láska mě zaslepila

Kdybych použila v tu chvíli rozum, asi bych ho laskavě odbyla. Jenže Martinovi se podařilo po mnoha letech ve mně znovu probudit ženu! Proto jsem souhlasila se schůzkou v kavárně. V duchu jsem si říkala, že Martin třeba nepřijde. Přistihla jsem se ale, že si přeji, aby to myslel vážně. Zaradovala jsem se, když jsem ho opravdu na místě setkání spatřila. Ukázal se jako vtipný společník, který to umí se ženami – i se staršími, jako jsem proti němu byla já. Výsledkem bylo, že jsme si domluvili další „rande“ a že jsem z kavárny odcházela zamilovaná až po uši.

Odešla jsem od rodiny

Do týdne jsem se stala Martinovou tajnou přítelkyní a milenkou. On to měl proti mně jednodušší, nebyl nikde vázaný. Mně by ale v těch krásných dnech pozdní lásky bylo jedno, i kdyby se moje nevěra prozradila. A když mi po měsíci Martin navrhl, abych odešla od manžela a bydleli jsme spolu, moc dlouho jsem nad tím nepřemýšlela. Pro všechny v mém okolí to byl šok: jak pro manžela a moje děti, tak pro kolegyně v práci. Bylo mi jasné, že mě odsoudí, ale zamilovanost je prostě slepá. Užívala jsem si svoji „druhou mízu“ a nebrala na nikoho ohled. Manžel mi dal na vybranou: buď on, nebo Martin. Vybrala jsem si toho mladšího a čekala mě žádost o rozvod. Syn a dcera se mnou přestali mluvit. V kanceláři jsem musela čelit pomluvám i posměchu, proto jsem se rozhodla změnit zaměstnání. Viděla jsem jen růžovou přítomnost, o budoucnosti jsem nepřemýšlela – a to byla chyba.

Ztratila jsem všechno

Vztah s Martinem trval přesně rok. Během té doby jsem se rozvedla a marně jsem hledala práci. Postupně mezi mnou a mladším partnerem narůstaly vážné neshody. Nakonec mě takřka doslova vyhodil na ulici! Dnes bydlím na ubytovně a dělám špatně placenou práci, která mě nebaví. S manželem ani dětmi se nestýkám, protože se stydím. Vím, že si za všechno můžu sama. Prožila jsem sice několik krásných měsíců, kdy jsem každé ráno vstávala s úsměvem, ale přišla jsem kvůli tomu o všechno, co jsem měla.

Andrea M. (49), Plzeňsko

Staňte se členem Premium sekce
(pokud nemáte členství)
(pokud již členství máte)

Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden