Naše Karolínka je moc krásná mladá žena. Všechny nás ale trápila svojí panickou hrůzou z toho, že ji někdo otráví. Hledali jsme pomoc všude.

Naše Karolínka byla vymodlené dítě. Moje dcera Radka se snažila otěhotnět několik let, ale bez úspěchu. Ve chvíli, kdy s manželem Markem začali zvažovat adopci, pak dcera zjistila, že je konečně v požehnaném stavu. Pro celou rodinu to byla ta nejvíc radostná zpráva. Během celého těhotenství jsme se všichni o dceru starali, se vším jsme se jí snažili pomáhat, aby toho na ni zbylo co nejméně a děťátko v pořádku donosila. A štěstí při nás stálo. O několik měsíců později se narodila moje vnučka Karolínka.

Bála se lidí

Karolínka byla moc hodná a krásná holčička. Plavovlasá, se zelenýma očima. Často jsme ji s manželem hlídali a moc jsme ji všichni milovali. Od malička však měla vnučka jeden problém – bála se lidí, dokonce i rodičů, strýce a tety, i kamarádů. Měla utkvělou představu, že ji chce někdo otrávit. Když jí bylo jedenáct let, naučila se vařit a jedla pouze to, co si sama udělala. Marně jsme se jí já s manželem i její rodiče snažili pomoci. Nepomáhali ani návštěvy u různých psychologů, a tak jsem nakonec začala pátrat po člověku, který by vnučku zavedl do minulosti. Napadlo mě totiž, že problém by mohl být právě tam.

Hledala jsem pomoc

S pomocí mé dobré známé, která se už dlouhá léta zajímá o věci mezi nebem a zemí, a také výkladem budoucnosti a snů, se mi podařilo najít dobrého léčitele, který se návraty do minulých životů zabýval. Když jsem Karolínku s celou věcí obeznámila, souhlasila, že onoho léčitele se mnou navštíví.

Neobvyklá terapie

V prostoru, kde sezení probíhalo, nebyla žádná elektronika. Nebyly tam mobily, ani počítač. Vnučka se měla položit na pohovku, uvolnit se, vypustit z mysli všechny myšlenky, zavřít oči a putovat v čase krok za krokem zpátky. Postupně tak začaly na povrch vyplouvat minulé životy.

Návrat do minulých životů

V jednom z nich byla prostou venkovskou dívkou, která se zamilovala a měla před svatbou. Její sestra, která ženicha také milovala, jí ale její štěstí nepřála, a tak jí připravila jídlo s přísadou jedovatých hub a otrávila ji. Odtud pramenila ta podezíravost a chorobný strach. Ale bylo potřeba jít dál.

Prožívala jen samá muka

V dalším životě byla měšťanskou ženou, která měla spolu se sourozenci dědit po bohatém strýci. Starší bratr se však nechtěl o majetek dědit. Aby se zmocnil dědictví, dal jí sníst marcipánové cukroví s jedem. Dále se vnučka viděla jako sestra mocného vojevůdce, který byl zabit v bitvě. Ona tak prožila krutou bolest a utrpení nad tragickým skonem svého milovaného bratra. Poté vnučka líčila dlouhé období v temném prostoru, kde byly jenom skály a všude kolem se plížily tmavé stíny. Jediné, co cítila, byla hrůza, strach, samota a zima. Co hrozného vnučka spáchala, že stále dokola prožívala jen samé utrpení a bolest?

Pomáhala zabíjet lidi

Na dalším sezení postupovala Karolína v časové linii dál. Našla se jako strašlivá a zlá čarodějnice Jamamba – travička, která vlastnila celý arzenál jedů a na kterou se obraceli všichni, kdo se chtěli někoho nepohodlného zbavit. Dala jed dívce, která chtěla otrávit sestru. Prodala jed i mocnému vladaři, který kosil kolem sebe všechny, kteří měli majetek, aby mu poté připadl. Nakonec byla ale Jamamba odhalena a strašlivým způsobem popravena. A zase následovalo období temných mraků, pustých skal a mlhavých stínů. Opět se dostavil onen pocit hrůzy a bezmocnosti.

Toužila po blahobytu

V posledním životě, který má vnučka navštívila, se ocitla v nádherném paláci v Římě, a to coby Livia – manželka císaře Augusta. Livia měla všechno, co si člověk může přát – bohatství, mládí, krásu, mocnou říši, kde ji všichni zbožňovali. Augustus svoji manželku velice miloval, ale vlastní děti s ní neměl. Livie mu byla rádkyní a oporou, ale časem ji posedl strach, aby si toto všechno udržela pro sebe. A tak vyhledala v lesích nedaleko Pompejí čarodějnici, která jí namíchala velké množství nejrůznějších jedů. Díky nim se zbavovala Livie všech, kdo jí stáli v cestě.

Vydala se strachu vstříc

Dál už nebylo třeba jít. Zde byla příčina všech problémů. Kvůli tomu si musela naše Karolína projít velkými muky po několik životů, aby odčinila to, co před tisíci lety spáchala. A jak se k tomu vnučka postavila? Na radu léčitele začala Karolína pilně studovat, aby se dostala na lékařskou fakultu. Tím, že by byla zdravotní sestrou nebo lékařkou, by se podle léčitele mohla zbavit fóbie z jedů, a zároveň se pokusit definitivně odstranit svůj dávný strašlivý hřích, protože by pomáhala léčit a zachraňovat lidi. Nyní je vnučce už třicet dva let a stala se dětskou lékařkou. Je šťastně vdaná a žádní démoni už ji nepronásledují.

Ludmila O. (77), Morava