Nejbolestivější rány dostáváme od těch lidí, kterým jsme věřili nejdéle.
Historie mého kamarádství s Alenou začala vlastně už na základní škole. Byly jsme nerozlučnou dvojkou, na vzájemnou pomoc i na průšvihy. Jak jsme dospívaly, znaly jsme všechna svá tajemství. Obě jsme byly tak trochu rebelky. Na střední škole jsem se dostala z hlouposti do maléru. Chodila jsem tehdy s klukem o hodně starším, který měl bohužel špatné kamarády. Dopadlo to tak, že jsem jim při jedné vykrádačce dělala zeď. Když celou partu pochytali a odsoudili, dostala jsem podmínku. Alena pro změnu podstoupila tajnou interrupci, o které nevěděli ani její rodiče. Zůstávaly jsme dál kamarádkami v dobrém i zlém a já si myslela, že to tak bude napořád.
Bláznivě jsem se zamilovala
Naše životy dál pokračovaly vedle sebe, trochu jako přes kopírák. Obě jsme se ve stejném roce vdaly a v dalším roce se nám narodily první děti: synové. Jediný rozdíl byl pak v tom, že mým druhým potomkem byl další syn, zatímco Alena přivedla na svět dceru. A po osmnácti letech manželství jsme se zase obě ve stejné roce rozvedly! Já jsem se z této životní zkoušky brzy oklepala a měla jsem štěstí: našla jsem si skvělého přítele. Jmenoval se Marek. Zamilovala jsem se do něho tak bláznivě, jako by mi bylo znovu patnáct. Alena měla ale na hledání smůlu. Marka jsem jí po pár týdnech představila. Možná mi už tehdy mohlo dojít, co hrozí – podle způsobu, jakým se kamarádka na mého přítele dívala. Tak nějak jsem vnímala, že mi závidí, a ono bylo co závidět. Nenapadlo mě ale, že naše celoživotní přátelství Alena zanedlouho zradí!
Prozradil se tajnou informací!
S Markem jsme k sobě byli hodně otevření a věděli jsme o sobě spoustu věcí. Jednoho dne mě ale překvapil, když se mě přímo zeptal na můj hříšek z mládí. Mám na mysli tu podmínku za rozkrádání. Přiznala jsem, že se to opravdu stalo a bylo mi jasné, kdo jediný mu to mohl prozradit. Zarazilo mě to, protože z toho jasně vyplývalo, že se Marek musel s Alenou sejít bez mého vědomí. Vymlouval se, že se prý náhodně potkali ve městě. Mohla to být pravda a nemusela, ale podle toho, jak se můj přítel tvářil, vsadila bych spíš na tu druhou možnost. V dalších dnech se Marek začal chovat divně. Zrušil několik našich setkání s nepříliš věrohodnými výmluvami. Došla mi trpělivost a na rovinu jsem se ho zeptala, jestli se mezi námi něco stalo. Neochotně přiznal, že se setkává s Alenou. Oba prý zjistili, že se k sobě opravdu hodí. Nechtěla jsem tomu věřit, i když jsem cítila, že je to pravda. Alena tedy svoji zradu dovedla do konce. Chtěla jsem si to s ní vyříkat, ale nebrala mi telefon. Když jsem k ní šla na návštěvu, nechala se zapírat nebo neotvírala. Oběma – Markovi i Aleně – jsem brzy nato napsala, že mě strašně moc zklamali a už je nikdy nechci vidět!
Nakonec jsem vlastně ráda
Ztratila jsem tak současně muže, do kterého jsem vkládala naděje a nejlepší kamarádku. Hodně mě to bolelo. Později jsem se dozvěděla, že Marek se k Aleně nastěhoval. To byla další rána. Se mnou bydlet odmítal, že prý na to ještě nejsme připraveni. Trápila jsem se tím, jak vedle sebe ti dva každou noc usínají. Po pár měsících se ke mně ale donesly i jiné zprávy, od naší společné známé. Marek si od Aleny půjčil větší částku peněz, kterou odmítal vrátit a navíc prý mezi nimi došlo i k domácímu násilí. A kamarádka zjistila, že můj bývalý přítel je chronický nevěrník – také ve vztahu s ní se tajně scházel s jinou! Zatímco já jsem tu dvojnásobnou zradu ustála, Alena se naprosto zhroutila. Dokonce se pokusila o sebevraždu. V současné době je v psychiatrické léčebně. Její dcera mě přišla poprosit, jestli bych jí tam navštívila. Udělám to, i proto, že jsem jí už odpustila. Vlastně mě svým nefér jednáním zachránila před člověkem, o kterém jsem si udělala falešné iluze.
Zuzana B. (46), Praha
