Lidi si držela od těla

Muži z ní měli strach. Byla nádherná, chytrá a ještě měla neuvěřitelný herecký talent. SLÁVKA BUDÍNOVÁ (†78) ale u ostatních herců a hereček vždy budila rozporuplné pocity.

Nikdo jí neřekl jinak než malostranská hraběnka. Nebylo muže, který by se ji nesnažil získat, avšak ona si vždycky všechny držela rázně od těla. I proto si o ní mnozí mysleli, že je nafoukaná a sobecká.

Také vás může zajímat ...

Slávka Budínová (†78) si ovšem nic z těchto řečí nedělala, věděla, že jednoho dne toho pravého přece jen potká. A potkala. To jí už ale bylo skoro padesát. Každý si ji pamatuje zejména z filmu Noc na Karlštejně, ve kterém hrála paní Ofku.

Známá je však i její role v seriálu Sňatky z rozumu. Filmových a seriálových postav ovšem ztvárnila mnohem víc, bylo jich téměř sto třicet, ještě víc však má na kontě rolí divadelních.

Alkohol byl její zhouba

Na samém počátku její kariéry ale sklízela nemalou kritiku. Vyčítali jí nedostatek talentu i neschopnost přizpůsobit se požadavkům režisérů. Jenže ona byla skvělá, jen se jí mnozí lidé mstili za to, že často trpěla až hollywoodskými manýrami.

Když třeba byla nespokojená s tím, jaký kostým si má vzít na sebe, byla vzteky bez sebe. Házela věcmi, křičela na všechny okolo sebe. Na pověsti jí nepřidalo ani to, že s přibývajícími léty jí čím dál častěji dělal společnost alkohol.

Na zkoušky začala chodit se silnými bolestmi hlavy a údajně mnohokrát i ve značně podnapilém stavu. I přes všechny životní eskapády na ni dodnes většina jejích kolegů i kolegyň vzpomíná jen v tom dobrém.

Zachránil ji balet

Slávka Budínová se narodila 21. dubna 1924 v Heřmanicích. Už odmalička ráda hrála i zpívala, ale rodiče nechtěli o umělecké kariéře ani slyšet. A tak šla studovat obchodní akademii. Přesto tajně docházela na hodiny tance i herectví.

Její studium pak přerušila druhá světová válka. Dokonce byla povolána na nucené práce, ale její učitelka tance Marie Rýdlová (†86) ji před nimi zachránila, neboť jí sehnala místo v baletu. Tehdy rodiče Slávce uměleckou dráhu schválili, protože jí dokázala zachránit život.

Následně nato putovala z jednoho souboru do druhého a nikde ji nechtěli. Teprve až v olomouckém divadle našla svůj herecký domov. Zatímco v divadle byla neoblíbená, u filmových a seriálových režisérů tomu bylo naopak.

V šedesátých a sedmdesátých letech byla na vrcholu své herecké kariéry. Od těch osmdesátých to s ní ale šlo rychle z kopce. Patnáct let dokonce nedostala žádnou roli. Vzpomněl si na ni až režisér Jan Svěrák (55), který jí v roce 1996 nabídl menší roli v oscarovém Koljovi.

Protože neměla žádné děti ani příbuzné, žila na sklonku života sama. Ke všemu měla problémy se srdcem. Později podstoupila i onkologickou operaci, po které se její stav dramaticky zhoršil.

Zemřela sama

V červnu roku 2002 byla převezena do nemocnice, kde o měsíc později, 31. července, zemřela. Tři dny předtím se ale nechala pokřtít. Kněz jí totiž kdysi řekl, že křtem Bůh lidem odpouští všechny hříchy.

Slávka věděla, že jich během svého života nashromáždila požehnaně. Svůj dům odkázala jedinému příteli, starožitníkovi Rudolfu Příhodovi, s nímž se seznámila při natáčení Noci na Karlštejně.

Vdanou paní se stala až v 53 letech!

Herec Josef Větrovec (†79) jí říkal carevna. Byla tak hrdá a pyšná a každého muže od sebe odehnala, že si z ní mnozí kvůli tomu začali utahovat. Téměř padesát let byla nedobytná, až ve chvíli, kdy oslavila téměř půl století, získal její srdce režisér Ivo Toman (†70).

Toho navíc potkala úplnou náhodou. Kamarádka ji pozvala na večeři a lákala ji na zajímavou společnost, ovšem Slávka Budínová (†78) na večeři jít nechtěla. Nakonec se ale přece jen nechala přemluvit. Hodně k tomu dopomohla i její vlastní matka, která jí vštěpovala, že se musí také bavit, nejenom pracovat.

S Tomanem se podruhé setkala cestou z divadelní zkoušky. O náhodu ale nešlo. Toman na ni čekal, aby ji mohl pozvat na rande. A herečka souhlasila. Vzali se v roce 1977 v Ulánbátaru v Mongolsku.

Tou dobou tam totiž společně natáčeli film Ve znamení Tyrkysové hory. Tehdy už herečce bylo třiapadesát a nejprve se už vdávat nechtěla, ale nakonec došla k názoru, že tahle příležitost už se nejspíš nikdy opakovat nebude.

Toman byl podle mnohých jejich společných přátel jediný muž, který s herečkou dokázal vyjít a v ničem jí neodporoval. A tak když v roce 1994 zemřel, byla to pro Budínovou ta největší rána, kterou od života dostala.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Moje šťastná hvězda

Váš oblíbený časopis Moje šťastná hvězda dostal novější kabátek! Můžete se těšit na nové rubriky, ještě více žhavých kauz, které hýbou českým showbyznysem, dojemné osudy filmových legend i pikantní lásky slavných. To vše už v tomto čísle!

Komentáře

...