Na krku daně a já vůbec netuším, co budu dělat. Nejen, že jsem utratila rezervu, kterou jsem si na ně dávala stranou, ale taky jsem sáhla na peníze, které jsme si dávali stranou na nový kotel.
Moje prokletí se jmenuje Slevy. Naštěstí už pomalu odeznívají, jak se doprodávají vánoční zásoby a v obchodech se objevují jarní kolekce zboží. Vždycky jsem měla s hospodařením problémy, ale doposud nikdy nenarostly tak obřích rozměrů. Od té doby, co jsem se naučila nakupovat přes internet, je to ještě horší, než dřív.
Co když se to rozkřikne?
Už jsem přemýšlela o tom, že vyhledám psychologa, ale bojím se, že by se to rozkřiklo. Nemůžu se schovat do anonymity velkého města a jsem učitelka. Měla bych jít dětem příkladem.
Byl by z toho skandál, který by mi u nás v obci zlámal vaz. Mám hodného manžela, který mi zatím vždycky všechno odpustil. Opravdu všechno, včetně jednoho úletu, když jsem si začala s kolegou od něho z práce.
Vím v hloubi duše, že mě stále strašně miluje, jsem jeho osudová žena. Někdy na to možná trochu hřeším. Ale postupem času mi došlo, jaký v něm mám poklad a jsem věrná, snažím se o něj co nejlépe starat, vychovala jsem dvě děti, které jsou dnes už dospělé, zatímco on pracoval a pracoval.
Už mám dárky na příští Vánoce
Nemáme nouzi, ale přebytek také ne a na větší investice musíme šetřit. Nevím, co mě to popadlo, že jsem sáhla na peníze na kotel. Mám už nakoupené dárky pro všechny na příští Vánoce, ale obávám se, že to manžel opravdu neocení a uvědomuju si, že jsem to tentokrát přehnala.
Kdo bydlí v domečku, asi tuší, o kolik se jedná peněz. Jsou to desítky tisíc, které si zřejmě budeme muset půjčit u příbuzných nebo v bance. Manžel se na účet nedívá pravidelně, ale až to udělá, určitě se zhrozí.
Přemýšlela jsem, že bych si půjčila v jiné bance a dala peníze tam, kde chybí. Celé roky poslouchám, že moc utrácím. Jednou jsem si dokonce vypůjčila krátkodobě malou sumu z třídního fondu. Na Silvestra jsem si dala předsevzetí, že s tím něco udělám.
Vypařilo se s prvními lednovými cedulkami s procenty slev v obchodech a neodolala jsem ani lákavým nabídkám, které na mě „vyskakují“ na internetu. K psychologovi se možná objednám, ale musím někam do většího města, kde nebudu nikoho zajímat.
Jana K. (54), severní Morava
