Potřebuju hodně ticha a zvuky přírody

„Vždycky si jenom vezmu svůj kufříček, sbalím to nejdůležitější, housle na záda a šmytec.“

Půvabnou Eržiku z muzikálu si bez rozpaků můžete zařídit mezi nezařaditelné. Stejně tak dobře ovládá své housle i hlas, sbírá ocenění za své herecké role. Iva Bittová prostě vždycky byla multitalent.

Narodila se v Bruntále do typicky muzikantské rodiny. Maminka Ludmila učila v mateřské škole a zbytek času rozdělovala spravedlivě mezi děti, rodinu a zpěv. Tatínek Koloman, rodák z jižního Slovenska, byl muzikantem tělem i duší. Těžko byste hledali nástroj, který by neuměl ovládat. Nejlépe mu to šlo s kontrabasem, cimbálem a trumpetou.

Také vás může zajímat ...

Houslistka i baletka, zpěvačka i herečka

Nikdy se vlastně nerozhodla, kterému ze svých talentů dá nakonec přednost. V lidové škole umění se učila hrát na housle a baletit. Na konzervatoři v Brně odmaturovala v hudebně-dramatickém oboru. Působila jako zpěvačka v Brněnském rozhlasovém orchestru lidových nástrojů. A od roku 1958 byla členkou souboru Divadla na provázku.

Tady se taky poprvé stala Eržikou z Balady pro banditu.

Vzpomínáte na Eržiku z Balady pro banditu?

Filmová premiéra v 18 letech

Ve filmu se poprvé objevila ve sladkých 18 letech, kdy si zahrála zamilovanou mladou Romku Jolanku v lyrickém filmu Ružové sny. Už o dva roky později získala roli Eržiky, milenky Nikoly Šuhaje loupežníka, kterou hrála i v divadle. Další velkou roli, Žeňu v Želarech, získala už jako zkušená čtyřicátnice.

Zabydlela se v Americe

A když to šlo, cestovala. Jako by se nemohla rozhodnout, kde bude mít to svoje doma. Už se zdálo, že zůstane až za mořem v Americe, kde našla jeden ze svých domovů. „Zabydlela jsem se tam, mám tam přátele, muzikanty,“ vypočítává Iva Bittová důvody. „Ale stejně tak bych mohla bydlet na horách v Japonsku,“ dodává.

V tichu se těší, až to rozbalí před lidmi

Jestli se ale bez něčeho nedokáže obejít, tak je to hudba ve všech svých skupenstvích. „A přitom potřebuju hodně ticha a vnímat zvuky přírody,“ dodává k tomu. Proto prý cíleně vyhledává místa daleko od hluku velkoměst. Místa, kde se nemluví, kde může dovolit i svým hlasivkám klid. „A současně se těším, až to zase rozbalím před lidmi.“

Housle a Iva Bittová, to prostě patří k sobě.

V jejích skladbách najdeme zvuky přírody

Zvuky přírody tak nějak automaticky zakomponovává do svých skladeb. Milovníci přírody a Ivy Bittové si tak při jejím koncertu přijdou na své hned dvakrát. To když v jejích písních zaslechnou vytí vlků, skučení kojotů nebo cvrlikání českých zpěvných ptáčků, kterým zpěvačka tak ráda naslouchá.

Studenti už jezdí za ní

A s lety přichází i pocit, že by měla to, co se naučila, předat ostatním. „Dokonce jsem si našla studenty, kteří jezdí za mnou. A já se snažím předat jim své zkušenosti,“ připouští zpěvačka a herečka. Jenže pak stejně zavolají dálky. „Vždycky si jenom vezmu svůj kufříček, sbalím to nejdůležitější, housle na záda a šmytec.“

Časopis, který by vás mohl zajímat

Staré dobré časy

V pestré nabídce měsíčníku STARÉ DOBRÉ ČASY čtenáři najdou vzrušující příběhy ze soukromí českých i zahraničních hereckých a pěveckých legend nedávné minulosti.

Komentáře

...