Vyčnívala už jako malá

V pozdějším věku hrála hodně také v pohádkách.

Byla holka od rány. Nenechala si nic líbit, a proto GABRIELA WILHELMOVÁ (†60) neměla moc přátel ani kolegů, kteří by ji vyhledávali.

Byla považována za královnu tragikomedie. Ve všech rolích, které kdy hrála, byla natolik výrazná, že zastínila všechny ostatní. Gabriela Wilhelmová (†60) využívala svůj temperament, krásu i svá gesta a inteligenci k tomu, aby získala takové role, v nichž její kolegyně neměly sebemenší šanci.

Také vás může zajímat ...

Všichni si ji dozajista nejvíce pamatují z komedie Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách. Málokdo však o ní ví, čím se zabývala, když zrovna nehrála.

Ráda se natřásala před zrcadlem

Herečka se narodila v lednu roku 1942 v Prostějově bohatému továrníkovi. Měla dva mladší sourozence a jednu starší sestru, ona z nich ale byla nejvíc průbojná. Všude musela být první, neustále se nakrucovala před zrcadlem a také se velmi ráda fintila.

I na velkých rodinných oslavách byla středem pozornosti. Ráda všechny bavila a neustále si vymýšlela vtipné scénky. A tak když přišel čas, zkusila přijímací zkoušky na Janáčkovu akademii múzických umění.

První manželství bylo divoké

Rodina proti tomu nic neměla. Na studiích se pak seznámila s kolegou Ladislavem Frejem (78) a ihned si padli do oka. A později se také vzali. Dlouho se snažili o potomka, ale štěstí jim v tomto ohledu nepřálo. Wilhelmová dvakrát potratila.

Oba z toho byli nervózní a kolikrát se tak pohádali, že spolu klidně i několik dní nemluvili. Kolikrát se měli „rafnout“ i před kolegy, proto se o nich říkalo, že mají doma hotovou Itálii. Nikdo se proto nedivil, když se nakonec jejich manželství rozpadlo.

Bylo to v době, kdy se Frej zamiloval do své kolegyně Evelyny Steimarové (75). Po rozvodu ale kupodivu zůstali dobrými přáteli. Gabriela začala navštěvovat jeden večírek za druhým, zkrátka si užívala život plnými doušky.

Nakonec zakotvila v Praze, kde se také dočkala své životní role. Začátkem 70. let se dostala i před kameru, kde debutovala snímkem Klec. V tu dobu také poznala svou druhou životní lásku. Byl jí režisér Rudolf Růžička (76).

Wilhelmová tak znovu vstoupila do manželství a tentokrát jí vydrželo celý život, a to i přesto, že společně žili dosti kočovným způsobem. Růžička s Wilhelmovou také našli zábavu ve vaření a ochutnávání vybraných pokrmů. Kvůli tomu se herečka dost zakulatila, a proto ji režiséři často obsazovali do rolí svérázných maminek a později babiček.

Ráda soupeřila

V roce 1996 jí ale bohužel lékaři diagnostikovali rakovinu. Avšak hrála dál. Dělala, že se vůbec nic neděje. Se zákeřnou nemocí bojovala dlouhých šest let, ale nakonec prohrála. Zemřela v říjnu roku 2002 v pouhých šedesáti letech.

Ač na ni všichni tehdy vzpomínali v dobrém, po čase se začaly objevovat i nelichotivé informace ohledně její osoby. Pro mnohé své kolegy totiž byla až příliš svérázná. Ráda také soupeřila. Proto někteří brali fakt, že nikdy neměla žádné děti, jako pomstu osudu za to, že nad všemi chtěla tak moc vynikat.

Měla své zásady a chtěla hrát hlavně podle sebe

Nechtěla být jako herečka svázána s žádným divadlem, a tak raději pracovala na volné noze. Gabriela Wilhelmová (†60) neměla ráda ani to, když se musela neustále přizpůsobovat požadavkům režisérů a dalších tvůrců nebo svých kolegů.

A tak se hodně soustředila na svoji sólovou dráhu. Sólistkou totiž byla ráda nejenom na jevišti, ale i v soukromém životě. Proto přišla s nápadem, který v za
hraničí už běžně fungoval, ale u nás ještě tak znám nebyl.

Stala se průkopnicí divadla jednoho herce. Každou roli, kterou si vymyslela, pečlivě a dlouho propracovávala. Dávala do ní všechno, i kus sebe. Diváci ji zbožňovali a právě díky těmto rolím také měla mnoho nápadníků.

Říkalo se o ní, že po každém představení za ní přišel minimálně jeden muž s obrovským pugétem a pozvánkou na romantickou večeři nebo alespoň skleničku vína. Ona ale všechny vždycky vyhnala, ani květinu si prý nevzala.

Byla věrná jen svému muži a vzít si květinu od jiného by brala jako osobní selhání. Měla své zásady, které za žádnou cenu nechtěla nikdy porušit. I to se jí ale v životě nejspíš dost vymstilo. Přátel, těch skutečných, prý měla jen velmi málo.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Moje šťastná hvězda

Váš oblíbený časopis Moje šťastná hvězda dostal novější kabátek! Můžete se těšit na nové rubriky, ještě více žhavých kauz, které hýbou českým showbyznysem, dojemné osudy filmových legend i pikantní lásky slavných. To vše už v tomto čísle!

Komentáře

...