Vladimír Menšík – Žil, aby bavil celý národ

Zemřel neuvěřitelně brzy! Když se ale řekne Menšík, všichni se smějou. A tak to bude i za spoustu let. Je to lepší, než kdyby umřel ve stovce a nezůstalo po něm vůbec nic.

Jen jeho jméno už vyloudí na tváři úsměv. I přes mnohé zdravotní problémy se rozhodl obětovat svůj život lidem, které neúnavně bavil. Ať jako herec, nebo moderátor, nikdo nedokázal vyvolat takové výbuchy smíchu, jako on. I zarputilí patrioti z Ivančic, kde se tento geniální komik narodil, souhlasí, že kdyby nebylo Vladimíra Menšíka, nikdo by o jejich rodišti nevěděl.

Také vás může zajímat ...

O jeho „komediantství“ se mohli přesvědčit už jeho kamarádi z dětství právě v rodných jihomoravských Ivančicích, jen několik kilometrů od Brna.

Na svoje dětství Menšík rád vzpomínal po celý život a vycházelo z něj i nespočet jeho nezapomenutelných historek.

Plnil přání otce

Na začátku však Vladislav, takové bylo jeho původní jméno, které si změnil až jako herec na doporučení E. F. Buriana (†55), nejprve vystudoval strojařinu na průmyslovce, a splnil tak přání svého otce. I když bylo už od Menšíkovy kolébky zřejmé, že směřuje k dráze herce, jeho otci se ta vidina příliš nezamlouvala. Po průmyslovce mladý Menšík nastoupil dokonce do Brněnských strojíren.

I tam se rychle stal bavičem pracovního kolektivu.

To mu ale nestačilo. Na druhý pokus ho vzali na JAMU. Cesta na divadelní prkna byla bývala konečně volná, kdyby si věčný průšvihář sem tam nehodil balvan pod nohy. Na černou listinu si ho zapsal dokonce i Jan Werich (†75), který ho coby režisér obsadil do hry Těžká Barbora. Možná, že měl tehdy Menšík za sebou douhou noc, svou první zkoušku nové hry ale zaspal.

A Werich už mu nikdy šanci nedal.

Divadlo,
nebo film?

Naštěstí ho vzal pod svá ochranná křídla E. F. Burian. V jeho divadle ale Menšík vydržel jen tři roky. Do chvíle, než se provalilo, že ho mnohem více a přímo magicky přitahuje filmová kamera. Zapřísáhlý odpůrce filmu Burian dal tehdy mladému herci na vybranou. A Vladimír si zvolil dobře. Upsal se Filmovému studiu Barrandov.

Kamera, ať ta filmová, nebo televizní, ho pak provázela dalších třicet let. Zakrátko se bez Menšíka neobešla žádná televizní estráda, natož silvestrovská. Jeho Standa z filmu Hledá se táta dokáže dodnes rozplakat nejednu divačku bez rozdílu věku. Turista Humhej, který zkříží své síly s bernardýnem Bohoušem, se objevuje o každých vánočních svátcích.

Diváci ho milovali i jako vedoucího samoobsluhy Karase v seriálu Žena za pultem. A dokáže si snad český divák představit Arabelu bez vyprávěče pohádek Karla Majera? Dlouhá léta se stal průvodcem povídkového pořadu podle dopisů čtenářů Bakaláři, ačkoli zrovna tuhle roli ze srdce neměl rád.

Diktát vyřešil po svém

To Křeslo pro hosta bylo prý podle Menšíka jiné kafe! Alespoň do chvíle, než mu televize začala diktovat, kdo do něj má usednout. Říká se, že účast povinných hostů vyřešil Vladimír po svém. Na natáčení s jistým komunistickým pohlavárem přišel v povznesené náladě. A to tak, že byl nepoužitelný. Televize si místo něj musela najít náhradu.

Nedalo se totiž počítat s tím, že by herec dobrovolně vystřízlivěl. O jeho zálibě v alkoholu se šuškalo i na veřejnosti. „Když jsme točili Ikarův pád a Dobří holubi se vracejí, věděli jsme všichni, že Menšík hraje sám sebe,“ řekla kdysi jedna z kolegyň hereček. „Alkohol mně kromě opilosti vlastně nic nedával.

Tolik věcí jsem kvůli němu ztrácel,“ připustil Menšík ve své knize. Kvůli pití se stal barvoslepým. Zdály se mu šílené sny. Léčení u proslulého doktora Skály bylo na nějakou dobu úspěšné. Několik let se sklenice nedotkl. Jenže pak se závislost vrátila zpátky…

Kouřil už od sedmi let

Menšíkovo astma dodnes děsí ve snech ty, kteří ho osobně znali. A ti, kteří zažili jeho záchvaty, okamžiky, kdy se začal dusit. Když ho to popadlo v noci, zoufale bušil na stěnu hotelového pokoje, aby mu někdo pomohl. V posledních měsících života se bál usínat sám. Měl obavy z toho, že se udusí.

Astma měl Menšík odmalička, kdy se nadýchal v dílně laku, ale přesto dokázal vykouřit až čtyři krabičky cigaret denně.

Kritici mu měli za zlé, když se v televizi k této neřesti veřejně přiznal.

I k tomu, že první cigaretu sebral tátovi v sedmi letech. A ještě přidal historku o tom, jak rozdělané krabičky lepil zpátky medem, aby jeho přísný otec krádež nepoznal. Podle jeho dcery Martiny Menšíkové (55) dostal herec svůj první astmatický záchvat zhruba v pětatřiceti letech. V pařížském metru.

Na tom, že se jeho čára života zkracovala zběsilým tempem, neslo vinu i jeho šílené pracovní nasazení. Ti, kdo měli možnost nahlédnout do jeho proslulého diáře, zjistili, že ke konci života zvládal s kolegy herci až deset estrád týdně!

A přes léto, když měl mít volno, natočil i dva filmy.

Uštval se k smrti?

Občas říkal, že mu nic jiného nezbývá. Spočítal si prý, že na něm závisí živobytí hned deseti lidí. A jak to jen šlo, přispíval své mamince k důchodu, sponzoroval svou bývalou manželku, děti. A těšil se, až bude v důchodu sám. Údajně se v této souvislosti snažil využít chyby státní úřednice, která mu kdysi zkazila datum narození. Přidala mu pět let.

A on si vytrvale psal jako rok narození 1924. Co kdyby.

Jenže osud mu důchod nedopřál.

Vladimír Menšík zemřel ve věku pouhých 58 let. Ještě dva dny před svou smrtí natáčel zábavný televizní pořad ABECEDA. Očití svědci vzpomínají, že byl tak vysílený, až ho moderátorka pořadu, herečka Jitka Molavcová (70) musela chvílemi podpírat. Pak odcestoval do Brna, kde měl druhý den vystoupit v živě vysílaném přenosu pořadu Dnes večer v Rondu.

Zůstal smích

Ještě se zastavil v nemocnici, aby ho postavili na nohy. Tentokrát to dokázali jen na chvíli. Večerní přenos prospal v bytě u své maminky. Na dálku mu ještě všichni popřáli rychlé uzdravení. Po ránu k němu zavolali doktora. Převezli ho do nemocnice a tam vydechl naposledy.

Když Jiřího Sováka (79) požádali, aby řekl něco k Menšíkově předčasné smrti, odpověděl: „Když se řekne Menšík, všichni se smějou. A tak to bude i za spoustu let.

A je to lepší, než kdyby umřel ve stovce a nezůstalo po něm vůbec nic.“

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj kousek štěstí

Každé pondělí se můžete potěšit novým vydáním časopisu MŮJ KOUSEK ŠTĚSTÍ. Najdete v něm aktuální zprávy ze společnosti, přitažlivé příběhy známých českých osobností, dechberoucí zážitky ze života čtenářů, spousty výherních křížovek a samozřejmě nechybí ani různé rady pro zdraví, krásu, zajímavé recepty a tipy pro volný čas.

Komentáře

reklama