Člověk si nemá hrát s budoucností v tom smyslu, že by chtěl znát datum svého konce. Může si ho tak totiž snadno přivolat.
Před pěti lety jsem nastoupila do nové práce. Byla jsem v kanceláři se dvěma ženami, zhruba stejně starými jako já, Milenou a Kamilou. S oběma jsem si docela rozuměla. Na rozdíl od Kamily, která byla spíše tichá, byla Milena hodně společenská a musela mít vždycky něco extra.
Jednoho dne objevila na internetu program, který měl údajně předpovídat datum, kdy člověk zemře. Byla tím úplně fascinována, já a Kamila jsme jí to vymlouvaly, že jde určitě o nějaký podvod.
Jako uhranutá
Milena o tom nakonec přestala mluvit a my si myslely, že ji to přešlo. Zanedlouho nám ale řekla, že si ten blbý program koupila a vypočítala si datum své smrti. Pak dodala, že to nebude dlouho trvat. S Kamilou jsme na ni zůstaly koukat s pusou dokořán.
Okamžitě jsme Mileně vynadaly a řekly, aby těm nesmyslům nevěřila. Ale ona, jako by byla duchem mimo – vůbec nás nevnímala. Bylo vidět, že tomu opravdu věří. Datum, které nám sdělila, mě šokovalo. Kdyby to měla být pravda, zbýval by jí necelý rok života. To datum se blížilo hrozně rychle.
Viděly jsem na ní, jak má nervy čím dál víc na drátku. V týdnu, kdy se to mělo stát, si Milena vzala dovolenou. Já s Kamilou jsme se dohodly, že v sobotu ráno, kdy měla zemřít, se u ní zastavíme a „pohlídáme“ ji. Dvacet minut po půlnoci jsem Mileně volala na mobil. Nezvedla ho.
Vzápětí mi volala Kamila, která to zkoušela taky. Do dvaceti minut jsme už zvonily u jejích dveří. Neotvírala. Zavolaly jsme tedy policii. Zdůraznily jsme jim, že jde o kamarádku s vážnými psychickými problémy. Nakonec jsme je přesvědčili, aby dveře bytu vypáčili.
V poslední chvíli
Na pohled, který se nám naskytl, nikdy nezapomenu. Milena ležela v posteli v bezvědomí. Nevydržela nervově a hned deset minut po půlnoci dne, kdy měla skonat, spolykala prášky a zapila to alkoholem.
Naštěstí přežila, protože pomoc přišla včas. Protože nám to s Kamilou nedalo, abychom se nešly přesvědčit, jestli je v pořádku. Tak Milena nakonec žije, ale následky její nevydařené sebevraždy jí už zůstaly navždycky.
Radka (58), Praha
