Zeleninu bychom měli konzumovat jako součást každého jídla, doporučená denní dávka je 400 gramů. Je plná vitaminů a minerálů, obsahuje spoustu tolik potřebné vlákniny, a navíc snižuje energetickou hodnotu pokrmů.
Do jídelníčku bychom ji měli zařadit hlavně teď na jaře, kdy tělo potřebuje trochu odlehčit. Přesto i o zelenině koluje celá řada mýtů a polopravd. Jaké nesmysly o ní ale kolují? Seznamte se s nimi v následujících řádcích. Které jsou ty nejčastější?
Může se jíst neomezeně?
Také u zeleniny platí - všeho s mírou. Zvlášť u té konzervované, která kromě samotné zeleniny obsahuje sladkokyselý nebo slaný nálev. Pozor si dejte i na často propagované zeleninové chipsy, kde hodně záleží na množství použitého tuku.
Co se týče čerstvé zeleniny, v libovolném množství si můžete dopřát čekankové puky, chřest, špenát, hlávkový salát, vodnici, okurku, papriku, bílou ředkev, houby, rajčata nebo sojové klíčky. U některých druhů byste však měli být trochu střídmější. Artyčoky, kapusta, fazolky, kukuřice, pórek, zelený hrášek, řepa nebo mrkev stačí třikrát do týdne.
Nejvíc prospívá zdraví?
Ano i ne. Pokud se rozhodnete, že v rámci zdravé životosprávy budete jíst pouze zeleninu, vašemu zdraví to dvakrát neprospěje. Zelenina sice obsahuje hodně důležitých živin, ale některé vitaminy a minerály jí chybějí, případně jich má jen malé množství (například vitamin B12, vápník nebo železo). Totéž platí o esenciálních aminokyselinách. Pokud byste jedli zeleninu ve velkém, mohli byste si způsobit také různé trávicí potíže, především nadýmání.
Má špenát nejvíc železa?
Tohle tvrdil už dr. Emil von Wolf ve své studii z roku 1870. Přesněji řečeno uvedl, že špenát má desetkrát více železa než ostatní druhy listové zeleniny. Ve 30. letech 20. století se zase Pepek námořník ládoval špenátem, aby měl pořádné svaly. Zároveň však v roce 1937 přišli němečtí vědci se zjištěním, že ve špenátu se nachází jen desetina množství železa, o kterém se mluvilo na začátku. Dr. Wolf prý tento omyl způsobil nedopatřením. Nechtěně posunul desetinnou čárku. 100 g špenátu tedy neobsahuje 30 mg, ale jenom 3 mg železa. Kvůli vysokému podílu kyseliny šťavelové naše tělo navíc nedokáže železo ze špenátu dostatečně vstřebat.
Nejvíc vitaminů najdete v čerstvé zelenině?
Jak kde. Obecně se sice doporučuje konzumovat zeleninu v syrovém stavu, ale neplatí to vždycky. Například některé z karotenoidů obsažených především v zelených, žlutých, červených a oranžových paprikách a červených druzích zeleniny jsou lépe využitelné po tepelném zpracování – s přidáním trochy tuku (rajčata, dýně, mrkev apod.)
Špenát neobsahuje tolik železa, jak se původně tvrdilo.
