Podzim láká k prozkoumávání krásně zbarvené přírody. Vypravte se třeba na Šumavu, která nabízí skutečně kouzelná místa, na něž se budete po letech určitě rádi vracet.
Černé a Čertovo jezero
Mezi velké chlouby Šumavy patří rovněž ledovcová jezera. Většině lidí, kteří se k nim vypraví, jedna návštěva nestačí a rádi se sem, třeba po letech, znovu vracejí. Pokud začnete svou cestu na parkovišti u Špičáckého sedla, bude na vás čekat okruh s délkou kolem 8 km.
Obě jezera, jak Černé, tak Čertovo, se nachází v přírodní rezervaci, a nezbude vám tak nic jiného než se držet vyznačené trasy. K Černému jezeru vede naučná stezka zvaná Špičák.
Právě tohle jezero je největším ledovcovým jezerem na Šumavě a nadchne vás jedinečnou atmosférou. Odrazy okolního lesa ovlivňují „černou“ barvu hladiny, a jezero tak inspirovalo v tvorbě i mnohé umělce.
Jezerní slať
Další zajímavé šumavské místo se nachází v prostoru mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda, a to na rozvodí mezi Otavou a Vltavou. Vstup do rezervace umožňuje krátká naučná stezka (asi 350 m), vedoucí z malého parkoviště od silnice.
Nad slatí je postavena sedm metrů vysoká vyhlídková věž, ze které jsou úchvatné výhledy na kopečky v okolí včetně vrchu Sokol (1253 m). Stezka je určena pouze pro pěší, cyklistům je vjezd zakázán.
Samotná rozhledna je volně přístupná. Jde o jedno z nejstudenějších míst na našem území – průměrné teploty se tu pohybují kolem 2 °C. V minulosti tu ale klesly až na –41,6 °C!
Boubínský prales
Velmi zajímavým místem na Šumavě je Boubínský prales. Některé stromy jsou tu prý staré až 400 let, ostatně samotný prales je starší než lidský rod. Kolem jádra pralesa vede okružní naučná stezka Boubínský prales.
Výchozím místem je Boubínské jezero, které vzniklo roku 1836. Stezka prochází několika pásmy, jež se odlišují mírou, jakou zde do života zasahoval a zasahuje člověk. Na Boubín můžete přijet autem a vůz odstavit na parkovišti pod Boubínem (tábořiště Horní Valtice).
Nachází se zde také 21 metrů vysoká rozhledna. Nabídne vám atraktivní výhledy do okolí – třeba na Vimperk, na vrch Bobík, a za jasného počasí dokonce i na vrcholky Alp. Na vyhlídkovou plošinu vede 109 schodů, ale výhled za námahu s výstupem stojí.
Pramen Vltavy
Právě pramen nejdelší české řeky Vlavy patří k nejnavštěvovanějším místům na Šumavě. Leží při jihovýchodním úpatí Černé hory (1315 m) nedaleko státní hranice s Německem. Pramen Vltavy má dokonce údajně léčivé účinky.
V této oblasti se také nachází celá řada ohrožených živočichů, jako jsou například rys ostrovid, puštík bělavý či tetřev hlušec. K samotnému prameni vede z Kvildy nenáročná, modře značená turistická stezka v délce asi 6 km. Přístup k prameni je zdarma, ale připravte se na větší počet lidí, takže nepochybí, kdo přijde po ránu nebo v podvečer.
Ostrý
Pokud se chystáte na Šumavu jen na jeden den, pak vám doporučujeme užít si výstup na dvojvrchol Velký a Malý Ostrý. Jedná se o přírodní hranici mezi Šumavou a Královským hvozdem. Vrcholem Velkého Ostrého (1293 m) vede státní hranice s Německem.
Z jednoho vrcholu na druhý můžete přejít sedlem, v němž narazíte na malou kapličku se zvonicí, kde si můžete na chvíli oddechnout a doplnit energii.
Na Malém Ostrém (1266 m) se pak můžete podívat na starý hraniční kámen z roku 1766, který zde dříve značil česko-bavorskou hranici. Na výlet vyrazte z Hamrů a modrá turistická značka vás dovede až na vrchol.
Bílá strž
Největší a zároveň také nejvyšší vodopád na celé Šumavě se nachází v údolí Bílého potoka v nadmořské výšce 940 m. Jmenuje se Bílá strž a dosahuje celkové výšky 13 metrů. Tvoří jej několik stupňů a kaskád, z toho nejvyšší stupeň měří 7 metrů.
Na stráních nad řečištěm se dochovaly zbytky původného horského lesa, který trochu připomíná prales. Přímo nad vodopádem je pak také vyhlídková terasa, dopřávající poutníkům nádherný výhled na tento přírodní skvost.
K Bílé strži můžete dojít od Černého jezera po červené turistické trase (asi 4 km). Další možností pak je vydat se ze železniční stanice Hamry – Hojsova Stráž po modré trase.
