My se budeme rozvádět? To je vtip?

Alkoholové tahy s přáteli trvaly několik dnů. Držel se totiž zásady, že muž se k rodině vrací až za střízliva.

Už za pár dnů vstoupíme do nového roku. Za starých dobrých časů jsme v té chvíli mívali tradičního průvodce. Nezaměnitelného vypravěče, krále komiků Vladimíra Menšíka.

Také vás může zajímat ...

Kdyby býval neskončil jako hvězda televizní obrazovky, možná bychom na něj chodili do cirkusového šapitó. Nablýskaný svět cirkusových hvězd byl jeho životem. A když poblíž postavili cirkusáci stan či světští rozbili pouťové městečko plné atrakcí a maringotek, nebyl malý Ladislav k udržení.

Kouřit začal už v sedmi letech

Mimochodem, on byl odmalička pěkné kvítko. Svět dospělých v podobě první zapálené cigarety ochutnal už v sedmi letech. A nikdy s touto neřestí nepřestal. Původně kradl cigarety tátovi a nenechal se odradit ani tím, když to hlava rodiny zjistila a pečlivě přepočítávala počet cigaret v krabičce.

Myslel, že „Ameriky“ jsou zdravější

Začínající kuřák neváhal „zkrátit“ každé přísně střežené cigáro o centimetr a z takto získaného tabáku si ubalit vlastní. A jelikož rád dotahoval věci do konce, jednou dobou kouřil až čtyři krabičky denně. Muselo ho to tenkrát stát dost peněz, protože, jakmile to šlo, dával přednost americkým značkám.

„Myslel jsem si, že jsou zdravější,“ vysvětloval důvod.

Sousedi žádali trest!

Další, daleko drobnější rošťárna ho dovedla na začátek cesty před kameru. Mladý Menšík totiž uměl úplně dokonale imitovat snad všechny dospělé sousedy a sousedky. A s velikou radostí to na požádání předváděl. Když však některé potrefené husy žádaly tvrdé potrestání budoucího komika, u Láďových rodičů narazily.

Ti ho místo do polepšovny poslali do dramatického kroužku.

Žádná konzervatoř. Na průmyslovku půjdeš!

Kdo čekal, že to bude mladík brát jako trest, byl zklamán. Menšík se totiž mezi půvabnými adeptkami hereckého umění cítil jako ryba ve vodě. Možná se už tehdy rozhodl, že bude pokračovat dál. Jenže si musel dát pauzu. Přísný otec rozhodl, že se jeho syn musí vyučit pořádnému řemeslu. A tak svého syna poslal na průmyslovku.

Ve fabrice nemohl dýchat

Po maturitě dokonce nastoupil i do řádného zaměstnání. Jenže v tehdejších Brněnských strojírnách bylo na Menšíka příliš prašné prostředí. Jednoduše řečeno, nemohl tady dýchat. A tak si ve stylu hesla Změna je život podal přihlášku na vyhlášenou brněnskou Janáčkovu akademii múzických umění. Na druhý pokus ho tam vzali.

Když mě nevezmete, přijdu zas!

Menšík občas dával k lepšímu, že sám nechápe, proč ho tam přijali. Sám se slzou v oku připustil, že princové a milovníci, kteří jsou v hereckém prostředí tak potřební, prostě vypadají trochu jinak. Oficiální vysvětlující teorie jsou dvě. Podle první Menšík naprosto exceloval při přednesu básní Jaroslava Vrchlického.

Podle druhé suše oznámil přijímací komisi, že bude chodit tak dlouho, dokud ho nevezmou.

A vydírání zabralo.

Vždycky vytáhl z rukávu vtip

Z adepta se stal vystudovaný herec, z Ladislava lépe znějící Vladimír. A mezi kumštýři se objevila nová hvězda. Vypravěč století. „Já už jsem na sebe všechno řekl. Dokonce i to, co nebylo pravda,“ shrnul jednou svou slavnou vypravěčskou éru.

Ať v pauze při natáčení či na svých vyhlášených estrádách, vždy vytáhl z rukávu dokonalý vtip či úsměvnou historku ze svého života.

Táta tomu říkal matení nepřítele

Pečliví posluchači a diváci rychle zjistili, že historky mají mnohdy stejný začátek, ale jiný konec. A zápletky se taky docela výrazně liší. „Táta tomu říkal matení nepřítele,“ tvrdil jeho syn Petr Menšík. „Dokázal mystifikovat úplně všechny,“ dodával. Jednou z obětí Menšíka staršího byla i jeho dlouholetá kolegyně Jiřina Bohdalová.

11 dětí pro Bohdalku

Pro svou milovanou Jiřinku si jednou připravil opravdu vypečený kousek. A využil přitom právě svého syna Petra. Cíl? Vysvětlit herečce, že slavný Vladimír je mimo jiné rekordním otcem. Že za svůj život dokázal zplodit 11 potomků. Celou noc se společně učili podrobnosti. Karel studuje leteckou školu v Košicích, Maruška zase hotelovku v Mariánských Lázních.

Petr tenkrát zvládl nalejvárnu tak dokonale, že mu uvěřila i ostražitá Bohdalka.

A to malého Petra znala od kočárku…

Když devítka vypadá jako čtyřka

Opravdový „majstrštyk“ se ale Vladimíru Menšíkovi povedl ve chvíli, kdy společně s podobně založeným kumpánem Lubomírem Kostelkou vyrazili na matriku pro novou občanku. Matrikářka tenkrát asi neměla dobrý den. Projevilo se to tak, že devítka v letopočtu Menšíkova narození najednou vypadala jako čtyřka. A mistr v matení nepřítele dostal nápad.

Zasloužilého umělce dostal o pět let dřív

Od té chvíle používal při papírování hned dvě data narození. 1924, nebo 1929. Jak se to hodilo. „Táta říkal, že prostě chce jít dřív do důchodu,“ vzpomínal Petr Menšík. Faktem zůstává, že ještě za Menšíkova života si novináři mnohdy nebyli jistí, které datum narození je vlastně to správné. Dokonce prý zmátl i tehdejší mocipány.

Titul zasloužilého umělce, který obvykle dostávali herci souběžně s pátým křížkem, si odnesl ve věku 45 let!

Silvestr bez Menšíka?

Ironií osudu se nakonec nedožil ani předčasného důchodu. K velkému smutku těch, kteří mu roky říkali, ať malinko zvolní, že se jinak zničí. „Víte, kolik lidí je na mně finančně závislých? Já si nemůžu dovolit si lehnout jen tak k vodě,“ říkal, když mířil na svá vystoupení či na natáčení dalšího filmu. Ruku na srdce.

Vy si dovedete představit poctivou silvestrovskou televizní estrádu bez Vladimíra Menšíka?

S večeří na mě nečekej

Přátelé se vždycky shodovali v jednom. Jestli někoho opravdu miloval, pak to byla rodina. Jenže kvůli práci na ni neměl v podstatě čas. A taky kvůli alkoholu. Když vyrazil s kamarády z mokré čtvrti na tah, nemělo cenu mít pro něj připravenou večeři v troubě. Dorazil obvykle až za několik dnů.

Vladimír Menšík se totiž důsledně držel zásady, že správný muž se k rodině vrací až za střízliva.

Na poslední rozvodové stání nedorazil

„Lidi touží po chatě, luxusním autě, někdo chce hodnou, nemluvnou ženu,“ říkával. „Já jsem si od jisté doby přál, abych přestal pít,“ dodával. Myslel tím chvíli, kdy jeho první ženě Věře došly nervy a poslala poštou svému choti vyplněné rozvodové papíry s tím, aby je laskavě podepsal. Prý si v prvním momentě myslel, že se jedná o vtip.

A k poslednímu rozvodovému stání nakonec ani nedorazil.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Staré dobré časy

V pestré nabídce měsíčníku STARÉ DOBRÉ ČASY čtenáři najdou vzrušující příběhy ze soukromí českých i zahraničních hereckých a pěveckých legend nedávné minulosti.

Komentáře

reklama