Žádného chlapa nedonutíte, aby vás miloval. A jak říká moudré přísloví: Co k vám patří, neztratíte, a co není vaše, neudržíte. Jak přežít, když vás muž odmítne?
Láska nejde naprogramovat. Buď je, nebo není. Můžete o lásku prosit, ale jediné, čeho dosáhnete, je, že ztratíte úctu sama k sobě. Pokud nemáte úctu k sobě, nebudou ji k vám mít ani ti druzí. Nemůžete se snažit předělávat druhého k obrazu svému, každý má svou cestu.
Jediné, co můžete, je říci druhému otevřeně, jak se cítíte. Říci pravdu, i když bolí, je tisíckrát lepší, než kdyby vás chlap držel ve vzduchoprázdnu a v nadějích a konec jen protahoval. Odmítnutí vám možná vzalo ten sen, pro který jste dýchala a věřila, že se naplní. Jenže to bylo vaše očekávání. Nikoli toho druhého.
Konec krásného snu
Očekávání je zabiják lidského štěstí. Když se naučíte tolik neočekávat, budete se cítit volnější a šťastnější. Jakékoli odmítnutí nemá co dělat s vaší skutečnou hodnotou.
Někdy totiž chlap nepozná, co důležitého pro něj děláte, do chvíle, než to dělat přestanete. Čím víc mu odpouštíte, tím více respektu u něj ztrácíte. Odmítnutí vás má naučit, abyste se přestala držet toho, co už pro vás není dobré.
Uznejte svou bolest
Pocit odmítnutí vás bodne, bolí a cítíte se bídně. Je to přirozená reakce. Jenže problém není v odmítnutí, ale v tom, jak na něj zareagujete. Zda ho přijmete i s bolestí, již cítíte, nebo zda začnete bojovat a pochybovat o sobě.
Nepotlačujte, neignorujte, neodmítejte to, co cítíte, protože to v tu chvíli neoddělitelně patří k vám. Máte právo být v rozpacích, smutná, zklamaná, na kolenou. Současně však mějte důvěru v sebe, že se s tím vším vypořádáte. Protože život jde dál.
