Jak se Pavel Trávníček stal princem?

V sedmdesátých letech se do něj zamilovaly všechny holky. Jsou z nich babičky a milují ho dodnes. On se snažil, ale všechny si vzít nestihl.

Opravdovým filmovým zjevením byla v roce 1973 pohádka Tři oříšky pro Popelku, fascinující mimo jiné i tím, že se natáčela v zimě, což ji spolu se svěžím scénářem, nevšedně krásnými hlavními představiteli a něžnou hudbou učinilo nesmrtelnou.

Také vás může zajímat ...

K natáčení se váže celá řada vzpomínek, tak třeba že Popelku měla hrát Jana Preissová (72), ale byla těhotná, Vladimír Menšík (†58) byl opilý, umělý sníh z rozemletých kostí z rybí konzervárny zapáchal a filmovat se mělo původně v létě 1972.

Ústřední kouzlo pohádky, tedy to, že je celá zasněžená, vzniklo jaksi omylem. Natáčení se odložilo o rok. Režisér Václav Vorlíček (†88) protestoval, a tak si vyvzdoroval bližší termín, jenomže zimní.

Kruté zacházení

Nastala spousta komplikací včetně faktu, že kostýmy pro herce švadlenky již svědomitě odevzdaly. Samozřejmě letní. Utrpení prokřehlých umělců lze jen těžko vylíčit. Závěrečná scéna předepisuje, aby Popelka jela za svítání na koni rozlehlou sněhovou plání v nádherných, ale slabých šatech.

Během filmování teploty dosahovaly minus dvaceti stupňů Celsia. Nesmíme však zapomenout na prince Pavla Trávníčka. I on byl zmrzlý jako preclík. Bylo mu třiadvacet. Rodák z Konic u Prostějova vyrůstal v rodině milující hudbu, tatínek byl vášnivým houslistou. Synka rovněž vedl k hudbě a byl přísný.

„Můj otec pěstoval malý domácí teror,“ vzpomíná herec. „Měli jsme takový ferman, kde bylo přesně napsáno, v kterou hodinu je škola, kdy odpočinek a kdy hudební výchova. Podle toho se jelo. Takže když se na něj otec ve tři hodiny podíval, hned věděl, kde se jeho synáček vyskytuje.“

V dětství proti tomuto podle něj krutému zacházení protestoval, dnes si ho chválí. „Sestra chodila na flétnu, já na klavír. Samozřejmě nikoli dobrovolně, ale pod nátlakem. S postupem času ale musím říct, že se ten systém vyplatil,“ usmívá se představitel pohádkových princů.

Málem se stal zubařem, ale herecký talent byl tak výrazný, že mladík zamířil na brněnskou JAMU.

Komediantství v krvi zdědil po babičce Trávníčkové, báječné vypravěčce. Ještě za studií přišla nabídka, jež Pavlovi definitivně změnila život. Vybrali ho do role prince v pohádce, která se jmenovala Tři oříšky pro Popelku. Bylo mu třiadvacet. „Tehdy mi nedošlo, že jsem dostal mimořádnou příležitost,“ říká dnes.

„Děj shrnul jeden můj kamarád: Prostě jezdíš na koni a hledáš botu.“

Nic spolu neměli

„Když mě na ulici potkají matky s dětmi, říkají mi: Vy jste moje dětství,“ směje se velmistr dabingu, který namlouvá filmy s Alainem Delonem (85), Johnem Travoltou (66) či Alanem Aldou (84). Tisíckrát se ho diváci ptali, zda mezi ním a Libuší Šafránkovou (67) bylo něco víc. „Líbila se mi, ale jinak byly mezi námi jen pracovní vztahy.

Nicméně musím uznat, že to byla a je zajímavá osobnost, má takovou zvláštní auru,“ říká představitel pohádkových princů a principál Divadla Pavla Trávníčka. Potrpí si na auta a na ženy. Pořídil si dva vozy značky Rolls-Royce, jeden z nich je dokonce opředen morbidní legendou, že v jeho kufru byla kdysi v Anglii nalezena mrtvola.

„Do třiceti jsem byl svobodný,“ vypráví Trávníček. „Všichni kolem mě byli ženatí nebo rozvedení, trápili se, a já si žil. Pak jsem to nějak zkazil a oženil se.“ Manželky měl Pavel Trávníček prozatím celkem čtyři. Jako první si pohádkového prince vydupala energická Simona Stašová (65). Kdo zná její temperament, pochopí, proč právě ona. Vztah vydržel pět let.

Když se dnes potkají, dostanou dlouhý záchvat smíchu.

Ubrat plyn…

Další manželkou byla tanečnice, která herci porodila Adama (34), tou následující se stala někdejší provozní jeho divadla. Počtvrté se ženil v létě 2015, tentokrát si vzal dlouholetou přítelkyni Moniku Fialkovou (34). Seznámili se během soutěže DO-RE-MI, kterou herec moderoval a Monika sem přišla coby soutěžící.

Koncem roku 2016 se dvojici narodil syn Maxmilián (4). Čilý umělec má ještě syna Pavla (30) – s herečkou Helenou Dytrtovou (58). K pozdnímu otcovství říká: „Maxmilián je to nejlepší na světě, co mě potkalo. Za nic jiného bych ho nevyměnil, ani za žádnou kariéru.

Také jsem ubral a spousta věcí ohledně kariéry a peněz mě přestala zajímat.“ Pohádkový princ pomalu odchází do důchodu. Chce se soustředit na Maxmiliánovu výchovu. „Dřív jsem neměl čas, dělal jsem kariéru, sháněl auťáky a chtěl byt, barák a všechno,“ podotýká. Dnes už nespěchá.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj kousek štěstí

Každé pondělí se můžete potěšit novým vydáním časopisu MŮJ KOUSEK ŠTĚSTÍ. Najdete v něm aktuální zprávy ze společnosti, přitažlivé příběhy známých českých osobností, dechberoucí zážitky ze života čtenářů, spousty výherních křížovek a samozřejmě nechybí ani různé rady pro zdraví, krásu, zajímavé recepty a tipy pro volný čas.

Komentáře

reklama