Proč se některým párům podaří udržet si vzájemnou lásku a náklonnost po desetiletí a jiní ji ztratí. Co dělají špatně a jak to lze napravit?
Někteří lidé žijí spíš ve své představě o vztahu než ve vztahu samotném. Říká se tomu. fantazijní pouto. Ve fantazijním vztahu máme tendence vidět partnera spíš jako někoho, koho si přejeme a nesnažíme se vnímat, kým opravdu je. Chceme ho zkrátka vidět v dokonalém světle. Ve chvílích, kdy se na něj zlobíme, si ho naopak můžeme snadno zošklivit. A když se na nás zlobí on, můžeme ho vnímat jako více kritického a nepřátelského, než ve skutečnosti je. Z toho pak vzniká celá řada nedorozumění, zklamání z druhého a postupně dochází k odumírání lásky. V čem dělají tito partneři chybu, že se do takové situace vůbec dostanou?
Vztek místo naslouchání
Místo toho, abyste druhého, když vám něco vytýká, poslouchali, rozčilujete se. Komunikace je ale klíčem k dobrému vztahu, důvěře a blízkosti. Bohužel si asi těžko budete blízcí, pokud si vyfantazírujete, jak to ve vašem vztahu funguje a nebudete ochotni začít dialog, který s touto představou nesouzní. Partner se uzavře, pokud na jeho autentické výtky budete schopni reagovat jen vztekem. A to je začátek konce.
Odmítání nových možností
Pokud jste ve vztahu, je důležité si uvědomit, že každý jste jedinečná bytost se spoustou skvělých vlastností, názorů a myšlenek. Když se seznámíte, určitě se vám naskýtá výborná příležitost si rozšířit obzory o partnerovy názory, vědomosti a pohled na svět. A stejně tak můžete obohacovat vy jeho. Na začátku vztahu jste většinou zkoušení nových a neobvyklých věcí nakloněni. Později ale máte spíš tendence podléhat rutině. Když se nesnažíte budovat společné zájmy a objevovat nové věci, vztahu to ubližuje. Láska slábne.
Neupřímnost vůči sobě i druhým
Samozřejmě upřímnost ve vztahu neznamená, že si budete říkat každou bezvýznamnou negativní maličkost. Ale měli byste si být vědomi vašich skutečných motivů. To v podstatě znamená, že byste měli znát především sami sebe a nenalhávat si, proč co děláte, nebo co po vašem protějšku opravdu chcete. Žít s falešnou představou o tom, kdo jste a proč co děláte, také patří do fantazijního pouta.
Nerespektování hranic
Ve fantazijním vztahu tíhnou páry k tomu nevidět potřeby toho druhého a meze, které se snaží nastavit. Mnoho párů ztratí pojem o tom, že ve vztahu je nejen „my“, ale také „ty a já“. Říkáte třeba: „My nechceme jít na party.“ Jenže si ani nemusíte uvědomovat, že svůj protějšek kontrolujete, nepřemýšlíte nad tím, co chce a chováte se k němu způsobem, který je bez ohledů a bez respektu. Snažíte se manipulovat. A to k lásce rozhodně nepatří.
Nedostatek náklonnosti a touhy
Naprostým zabijákem opravdové lásky je pak nedostatek vzájemných emocí a mechanický sex. K utužení společného pouta je třeba vnímat toho druhého všemi smysli, projevovat mu upřímnou náklonnost, nebát se říkat „Miluji tě“ i po dvaceti letech společného života. Nezapomínat se vzájemně láskyplně dotýkat.
Jaký je váš vztah?
Svou osobnost budujeme již v dětství, a právě to, jakou vazbu si v dětství osvojíme, tak se poté máme tendenci chovat i v partnerských vztazích. Buď považujeme partnerství za jisté a bezpečné, což je ideální. Nebo máme neustálý strach z opuštění, což vede k úzkostné vazbě plné potíží. Nejhorší je, když se partnerství raději vyhýbáme a předčasně ho ukončujeme. A jak to máte vy?
