Co od partnera nečekat, abyste nešílela vzteky? Je třeba zahodit nereálná očekávání a předsudky. Třeba o tom, že nás chlapi budou nosit na rukou!
Vezměme si výlet do hor. Nečekejte, že na vás chlap bude čekat, až polezete na kopec. Když vyfuníte nahoru, bude sedět na pařezu a když se přiblížíte, vyskočí: „No sláva, pokračujeme“. Ztropíte scénu, že už dál nejdete a mrsknete batohem.
Nečekejte, že ho zvedne.
Ty mě tu necháš?
Nafoukne se, že on se stejnou cestou vracet nebude, že on jde dál a že se někde dole potkáte. Předvedete další scénu: „Tak ty mě tu necháš?! Co když někam spadnu?“ Nečekejte, že se ustrne. „Taková jsi nebyla, když jsem si tě bral,“ řekne. Ze zbývajících sil hýknete, že na horách platí zákon slabšího a že půjde s vámi, i kdybyste ho měla kopat před sebou.
Hrozit nelogickým vydíráním někdy funguje.
Nečekejte nemožné
Ví, že už nemůžete. Vaše hysterie mu jde na nervy, takže vyhodnotí, že se vrátíte zpátky. Nečekejte, že počká, až vstanete ze své zhroucenosti.
Vyrazí tak rychle, že za chvíli zase uvidíte jen jeho záda. Zavoláte, ať na vás počká. Nečekejte, že i když slyší, bude reagovat. Vlajete s batohem z kopce. Je vám ještě hůř, než když jste šplhala nahoru. Několikrát uklouznete po kamení a zaklejete.
Vůbec si toho nevšimne
Nečekejte, že vás bude ošetřovat. Že chybíte, odhalí až pod kopcem u kiosku. Peněženka je ve vašem batohu. Nečekejte, že si nic neobjedná. Až doklopýtáte s potrhanými kalhoty a sebeúctou, zeptá se, jestli si dáte pivo.
Víte, že když si ho dáte, ztuhnou vám nohy, takže se z kiosku už nehnete, nebo všechno povolí a vám se bude zdát, že to byl nejlepší výlet v životě. Nečekejte, že on to řekne vám. Když si to pivo dáte, možná to nahlas řeknete sama.
...
