Pád Štěpánky Haničincové na dno začal tím, že jí zakázali pracovat s dětmi!

Měla špatný začátek a konec života. Mezitím ale byly i krásné kapitoly.

Každé nedělní dopoledne kdysi usedaly děti před televizní obrazovky, aby si užily vysílání s kamarádkou Štěpánkou Haničincovou (+68). Pak ale přišla krutá změna.

Ačkoliv Štěpánka Haničincová zpříjemnila život několika generacím dětí, sama moc šťastné dětství neměla. Otevřeně to přiznávala. Hlavním důvodem byl její otec, který pil víc, než bylo zdrávo a pak si svoji agresivitu vybíjel na okolí. „Pamatuji se, jak jsou čarodějnice, a my se musíme s bratříčkem schovávat před tatínkem. Nebyl to hodný člověk.

Museli jsme utéct z domu, aby se nám nic nestalo,“ líčila v jednom rozhovoru.

V Janu Přeučilovi našla toho pravého!

Dětství ve znamení ztrát a strachu

Také vás může zajímat ...

K pocitu životní pohody pro mladou Štěpánku určitě nepřispěly i válečné zkušenosti. Protože bydlela v ulici, kde většina jejich kamarádek a kamarádů byla židovského původu, v krutých dobách druhé světové války o většinu z nich přišla. Štěpánka měla ráda svoji babičku a mladšího bratra. Bohužel i o ty je osud brzy připravil.

Babička zemřela a bratr přišel o život nešťastnou náhodou, když ho zabil nevybuchlý granát. Maminka se potom pokusila o sebevraždu, naštěstí jí včas zachránili. S otcem alkoholikem se rozvedla a našla si jiného muže, ale ani ten neměl pro Štěpánku pochopení. Vůbec ji prý neměl v lásce. Možná i to byl jeden z důvodů, proč rovněž od něho maminka odešla.

Ani ohledně pracovní kariéry to neměla nejdříve mladá laskavá dívka snadné. Nejprve studovala na obchodní akademii. Nastoupila normálně do práce, ale snila o herectví a tak se přihlásila na DAMU. Podařilo se jí dostat se tam, ale po dvou letech přišel šok: řekli jí, že prý nemá talent! Co se za tím skrývalo?

Jednoduchá věc: Štěpánce se zkrátka v oné době, kdy se hrály hlavně politicky angažované hry, příčilo ztělesňovat dělnice a svazačky.

Bez Štěpánky se jeden čas pohádky vůbec neobešly.

Dvě manželství, dva rozvody

Naštěstí studium dopadlo pro Štěpánku dobře, protože přestoupila z herectví na dramaturgii a tam už jí žádné problémy nehrozily. Na DAMU si také našla svého prvního manžela, tehdy studenta a následně slavného herce Petra Haničince (+77). Přijala jeho příjmení, které jí pak vydrželo až do smrti, i když se následně ještě dvakrát vdala. Původní rodné jméno Štěpánky znělo Hubáčková.

S Petrem Haničincem měla dceru Alexandru (63), která později sehrála v životě své matky dost osudovou roli. V době, kdy přišla na svět, se ale život Štěpánky konečně začal obracet k lepšímu. Tou zásadní změnou bylo, že si jí vybrali k tomu, aby dětem v televizi vyprávěla pohádky. A právě tady našla, jak se říká, svoji parketu. Vydrželo jí to dlouhá léta a na obrazovce se cítila šťastná.

V soukromí se jí už tak dobře nevedlo. Manželství s Petrem se rozpadlo a následovalo druhé, s režisérem Janem Valáškem (+41). Také s ním měla dítě, syna, a díky Janovi se dostala i k menším rolím ve filmu. Mohla si tak alespoň částečně splnit své původní herecké sny. Ty manželské se ale znovu rozpadly. Zatímco pro děti u televizních obrazovek byla stále tou hodnou a milou Štěpánkou, kterou jen tak něco nerozhází, v soukromí často kvůli svým vztahům trpěla depresemi a útěchu hledala v cigaretách a alkoholu.

V 80. letech přišel krutý šok.

Problém do rodiny přivedla dcera

Radost a smůla se v životě Štěpánky střídaly pravidelně, takže našla nakonec toho svého vyvoleného a správného muže. Stal se jím herec Jan Přeučil (80). Zamilovali se do sebe během natáčení francouzských pohádek pro děti. To se psal rok 1968. Jan pozval Štěpánku na oběd do Klášterní vinárny a oba se během tohoto prvního „rande“ přesvědčili, že si skvěle rozumí.

Společně už děti neměli, ale Jan byl dobrým kamarádem oběma dosavadním Štěpánčiným potomkům. Po úspěchu v osobním životě ale bohužel přišel pro ženu, kterou děti tak milovaly, další otřes v životě pracovním. Dcera Štěpánky se rozvedla a našla si nového přítele. To ale s sebou neslo velký problém.

Jan Přeučil na tuto dobu vzpomínal: „Ještě před tím, než k nám do rodiny přišel, se zmínila: Mami, Honzo, je to trochu problém, on je chartista. On se v té době vracel z kriminálu, byl asi rok a půl zavřený právě kvůli chartě. A když se Saša vdala, tak to na Štěpánku a potažmo i na mě vrhlo úplně jiné světlo reflektoru.

A první zásah někoho shora byl ten, že Štěpánka dostala zákaz vystupovat v televizi.

Zdůvodnili to tím, že ona, která vychovává generace lidí v socialistickém duchu, že ona sama má dceru, která má chartistu.“

Petr Haničinec byl manžel č. 1.

Na večeři s ředitelem nešla

Štěpánka se tak ocitla psychicky na dně. Vzali jí smysl jejího života. Dcera potom navíc emigrovala do Rakouska, takže ztratila kontakt i s ní. Lidé si před Štěpánkou dávali pozor, bývalí přátelé se od ní odvraceli. Nebylo divu, že o sebe přestala dbát. Nevěřila, že se ještě někdy bude moci na obrazovky vrátit a neměla naději, že ještě někdy uvidí svoji dceru.

Měla v sobě ještě tolik důstojnosti, že odmítla pozvání na večeři od tehdejšího ředitele socialistické Československé televize. Viděla v tom jasné postranní úmysly. Přibývalo léků na deprese a přibývalo i alkoholu. Zlepšení pak bohužel nepřinesla ani změna režimu. Štěpánka doufala, že se vrátí ke své původní práci.

Nová generace dětí už ji nepřijala a ona navíc nebyla schopná vnitřně přijmout své stárnutí – už by musela bývala být „babičkou“ Štěpánkou.

Stárnutí legenda neunesla.

Plánovala svoji smrt?

Už v roce 1987 dostala od doktorů léky proti častým závratím a mdlobám. Podmínkou samozřejmě bylo, tak jako u každého léku, že je nesmí kombinovat s alkoholem. Štěpánka se ale tímto doporučením bohužel řídila čím dál tím méně. Své poslední roky prožívala už jen kvůli svým nejbližším, pro ni samotnou už nic nemělo smysl. Napsala dokonce dopis na rozloučenou.

V televizi ji ocenili alespoň zpětně, když několik měsíců před smrtí vstoupila do Dvorany slávy. Na konci října roku 1999 se vracel Jan Přeučil z natáčení televizní inscenace pozdě v noci. Našel svoji milovanou ženu mrtvou. Příčinou byl pád na radiátor s následným těžkým zraněním. Protože byla v době nehody doma sama, nikdo jí nedokázal pomoci.

V ten den milióny dětí, které braly Štěpánku v raném věku jako svoji dětskou maminku, náhle osiřely.

V dnešním televizním vysílání už se nenajde osobnost, která by svým přístupem k dětskému publiku byla alespoň vzdáleně srovnatelná se Štěpánkou Haničincovou.

Nejprve jí odmítli politici, ve stáří i dětští diváci!

V poslední fázi života nepomáhaly Štěpánce už ani návštěvy u psychiatra. Většinu času trávila doma a dívala se jen z balkonu dolů. Občas vyšla na nákup nebo do lékárny vyzvednout si prášky. Určitě měla hlavu plnou myšlenek na všechna příkoří a nespravedlnost, které musela vytrpět už od dětství.

Nejhorším paradoxem bylo, že zatímco v 80.letech byla označena za nepřítele socialistického režimu, v 90.

letech ji nový režim označil za ženu, která režimu sloužila a ovlivňovala tehdy děti.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj čas na kafíčko

Ve čtvrtek vycházející Můj čas na kafíčko odhaluje strhující životní story slavných hvězd, jejich lásky, prohry, vítězství, spalující vášně, bolestné rozchody, i usmíření a osudové vzestupy i pády těch největších českých i světových legend. To vše a mnohem více najdete v časopise Můj čas na kafíčko.

Komentáře

...